Soused sice o zbourání předmětné části Vašeho domu žádat může, pochybuji však, že by byl s takovou žádostí (případně žalobou) úspěšný.
Ideální (resp. nejméně komplikované a tudíž i nejrychlejší) bude, pokusíte-li se se sousedem dohodnout na odkupu té části jeho pozemku, která je zastavěna Vaším domem. Pokud by s tím soused souhlasil, bylo by nutné předmětnou část pozemku geometricky zaměřit, oddělit od sousedova pozemku (s čímž by musel vyslovit souhlas stavební úřad) a následně vše zanést do katastru nemovitostí (spolu s kupní smlouvou, jejímž prostřednictvím se stanete vlastníkem předmětné malé části sousedova pozemku).
Vzhledem k tomu, že část sousedova pozemku je takto zastavěna již dlouhou dobu, mohl byste také tvrdit, že sousedovi nic platit nemusíte, jelikož jste se stal vlastníkem zastavěné části pozemku na základě vydržení, popřípadě mimořádného vydržení.
K vydržení nemovité věci (§ 1089 a násl. občanského zákoníku) dojde tehdy, je-li nemovitá věc (popř. její část) užívána nepřetržitě po dobu alespoň deseti let v dobré víře (pro stručnost poněkud zjednodušuji). Do této doby se započítává i držba (v dobré víře) realizovaná právními předchůdci.
K mimořádnému vydržení dochází za splnění podmínek uvedených v § 1095 občanského zákoníku:
„Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. “
Pokud tedy nepřetržitá držba trvá alespoň dvacet let, dochází k mimořádnému vydržení (v tomto případě se nemusí dobrá víra prokazovat).
Na Vámi popsaný případ by mohl být také aplikován institut přestavku. Konkrétně dle § 1087 občanského zákoníku platí, že:
„Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.
Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku. “
Pokud byste se se sousedem shodl na tom, že došlo k vydržení zastavěné části pozemku, popř. na tom, že bude aplikován institut přestavku, bylo by možné se sousedem sepsat souhlasné prohlášení (§ 66/1 písm. a) katastrální vyhlášky), které by se stalo podkladem (spolu s geometrickým plánem) pro zápis do katastru nemovitostí. Pokud by dohoda se sousedem nebyla možná, musel by být spor rozhodnut soudem – buď byste mohl podat tzv. určovací žalobu (kterou byste se domáhal, aby soud určil, že jste se stal vlastníkem předmětné části pozemku), anebo byste mohl vyčkat, zda žalobu podá soused. Pro případ soudní dohry Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz (a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Komentáře vytvořeny pomocí CComment