Sloupek souseda je na mém pozemku a soused zakazuje manipulaci se sloupkem plotu - jak postupovat? - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník); Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.; Zveřejněno: 17. duben 2022; Zobrazení: 6620

1 1 1 1 1

Hodnocení 3.00 (2 hlasů)

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Potřebujeme nahradit stávající plot, který se rozpadá, u rodinného domu. Pro naši jistotu jsme si nechali vyměřit pozemek geodetem. Soused nám řekl, že pokud plot uděláme špatně, může nás někdo nutit ho předělat. Ukázalo se, že sloupek, který jsme považovali neprávem za společný, je celý na našem pozemku. V tomto sloupku jsou nyní dva ploty, náš a souseda.

V určitém místě je ještě vyměřeno, že máme 26 cm plot posunutý k nám. Nechtěli jsme dělat problémy a měli jsme v plánu ponechat plot tak, jak je nyní. Chtěli jsme na naše náklady sloupek opravit a udělat nový dřevěný plot, který by vedl mezi našimi pozemky ve stejné linii. Než jsme stačili za sousedem zajít a domluvit se na postupu, přišel soused a ne zrovna příjemným způsobem nám řekl, že se zaměřením nesouhlasí. Víme nyní, že byla chyba dělat zaměření bez něj. Neočekávali jsme problémy. Sloupek je prý jeho, což má potvrzeno i od bývalého majitele našeho domu (kupovali jsme před 7 lety - 2015). S vlastnictvím sloupku nemáme problém, není tedy náš. Ale je na našem pozemku, což soused také odmítá. Tvrdí, že takto to bylo už před 50 lety a celý sloupek je jeho a celý plot také. Že v dobré víře pečoval o pozemek takto. Že nesmíme na nic sáhnout. Máme si vedle jeho sloupku postavit sloupek nový a hlavně neničit jeho majetek. Soused byl i na stavebním úřadě zjišťovat, zda jsme tam změnu hlásili. Ano, podávali jsme oznámení o záměru. Stále čekáme na vyjádření úřadu. Musím podotknout, že od doby, co tu jsme (7 let) soused na plot nesáhl, je na jeho straně shnilý, rozpadá se. Sloupek se také rozpadá a my ho zpevňovali, aby nespadl. Je to jediný sloupek, který nemá soused opravený. Proto jsme ho považovali za společný. A můj dotaz zní - opravdu musíme postavit sloupek vedle toho starého, i když je ten starý na našem pozemku? Tím pádem bychom museli vést plot šikmo do protějšího rohu pozemku a mezi novým a starým plotem by vzniklo nevyužité malé místo (které je dle geodeta také naše). Ráda bych řešila vše v klidu, ale bohužel to není možné a společný sloupek nepřipadá v úvahu. Máme šanci mít náš pozemek celý, i když soused naznačuje vydržení věci? Děkuji za případnou odpověď.

Odpověď:

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Opravdu musíme postavit sloupek vedle toho starého, i když je ten starý na našem pozemku?
Odpověď na tuto otázku odvisí od faktu, kdo je vlastníkem předmětného sloupku. Sama skutečnost, že sloupek stojí na Vašem pozemku, nic neznamená – na Vašem pozemku může být zřízena i cizí stavba (jak je tomu – možná – i v tomto případě).
Dle § 1024/1 občanského zákoníku platí, že:
„Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. “
Sousloví „má se za to“ předznamenává tzv. vyvratitelnou právní domněnku – tzn. že toto pravidlo platí, nebude-li prokázán opak. Pakliže Váš soused tvrdí, že celý plot (tedy i včetně sloupku) je jeho, musí své tvrzení nějak prokázat. Vám lze doporučit, abyste se obrátili na toho, od koho jste pozemek zakoupili a na vlastnickou historii předmětného plotu se u něj informovali (je nutné postavit najisto, kdo předmětný plot vybudoval a kdo je tudíž jeho vlastníkem).
Vyjde-li najevo, že vlastníkem plotu (a sloupku) je skutečně Váš soused, budete se po něm moci domáhat toho, aby tento plot opravil, a to s odkazem na § 1026 občanského zákoníku (a s odůvodněním, že v opačném případě může být hranice mezi pozemky neznatelná). Dle tohoto ustanovení totiž platí, že:
„Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady. “
Co se týče Vaší otázky, bude záležet na tom, jak se postavíte k faktu, že soused užívá část Vašeho pozemku (resp. že oplocení nekopíruje přesně vlastnickou hranici pozemků). V tomto ohledu odkazuji na odpověď ad 2/ níže.
2/ Máme šanci mít náš pozemek celý, i když soused naznačuje vydržení věci?
Záleží na tom, jak se k současnému stavu (kdy soused užívá část Vašeho pozemku a má na Vašem pozemku zřízen – možná – vlastní plot) postavíte.
V obecné rovině (dle § 1012 občanského zákoníku) platí, že:
„Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. “
Je-li výkon vlastnického práva rušen, je vlastník oprávněn se bránit. Konkrétně dle § 1040/1 a § 1042 občanského zákoníku platí, že:
„Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. “
„Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. “
Budete-li tedy trvat na tom, že soused užívá část Vašeho pozemku (což de facto vyplývá z provedeného geometrického plánu), bude nutné, abyste se soudní cestou domáhali ukončení užívání části Vašeho pozemku sousedem (a to včetně odstranění jeho oplocení z Vašeho pozemku). Toto soudní řízení by mohlo být případně spojeno i s určením sporné hranice pozemků – dle § 1028 občanského zákoníku totiž platí, že:
„Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. “
Jedním dechem je však nutné dodat, že užívá-li soused část Vašeho pozemku v dobré víře po dobu deseti let (popř. užíval-li tak sousední pozemek i jeho právní předchůdce), nelze vyloučit, že soused se stal vlastníkem této části Vašeho pozemku, a to na základě vydržení (§ 1089 a násl. občanského zákoníku). Stane-li se otázka ne/vydržení části Vašeho pozemku mezi Vámi a sousedem spornou, bude opět nutné jí vyřešit před soudem (a to prostřednictvím podání tzv. určovací žaloby dle § 80 Občanského soudního řádu).
V případě Vašeho procesního úspěchu by byl soused nucen plot z Vašeho pozemku odstranit a respektovat hranici pozemků. V případě Vašeho procesního neúspěchu byste byli skutečně nuceni postavit vlastní sloupek vedle toho sousedova a nadále považovat část Vašeho pozemku (užívanou dlouhodobě sousedem) za jeho pozemek.
V tuto chvíli tedy záleží na tom, zda hodláte nastalý spor řešit soudní cestou (jelikož dohoda, jak se zdá, možná není) či nikoli. Rozhodnete-li se pro podání žaloby, lze Vám doporučit využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta, který se zabývá oblastí občanského práva).
Jakousi alternativou (oproti zahájení soudního řízení) může být podání podnětu k místně příslušnému stavebnímu úřadu, a to na zahájení řízení o odstranění stavby – touto stavbou pak bude sousedův plot. Prokážete-li totiž stavebnímu úřadu, že sousedův plot je bez Vašeho souhlasu zřízen na Vašem pozemku (což vyplývá z vyhotoveného geometrického plánu), mohl by stavební úřad zahájit řízení o odstranění stavby (ve smyslu § 129 stavebního zákona). Je ovšem možné, že soused bude i zde argumentovat tím, že část Vašeho pozemku nabyl do svého vlastnictví na základě vydržení a stavební úřad Vás tudíž odkáže na soud (kde bude nutné tuto předběžnou otázku vyřešit).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.