Vzhledem k tomu, že v popsaném sporu nefigurujete jako jeho strana (neboť se jedná o spor Vašich sousedů, jako vlastníků předmětného pozemku, a obce), je Vaše obrana prakticky vyloučena.
Z dotazu bohužel nevyplývá, zda předmětná pozemní komunikace spadá do kategorie „místní komunikace“. Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce (§ 6/1 zákona o pozemních komunikacích). Vlastníkem místní komunikace je obec, na jejímž území se místní komunikace nachází (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Předmětná pozemní komunikace může být i účelovou komunikací (§ 7 zákona o pozemních komunikacích).
Zařazení předmětné pozemní komunikace do kategorie „místní komunikace“ či „účelová komunikace“ si můžete ověřit dotazem u místně příslušného silničního správního úřadu, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40 zákona o pozemních komunikacích).
Pokud byla předmětná pozemní komunikace vybudována bez příslušného přivolení stavebního úřadu, může se jednat o nepovolenou stavbu (tzv. černou stavbu). V takovém případě zahájí stavební úřad řízení o nařízení jejího odstranění, přičemž v rámci tohoto řízení bude možné černou stavbu tzv. legalizovat, tedy získat dodatečně povolení k její výstavbě (§ 129 stavebního zákona).
Pokud byla předmětná pozemní komunikace zčásti zřízena na cizím pozemku, jedná se zároveň o tzv. neoprávněnou stavbu, jejíhož odstranění se mohou dotčení sousedé domáhat. V takovém případě se však jedná o soukromoprávní spor, k jehož řešení (nebude-li dohoda možná) je příslušný soud (§ 1084 a násl. občanského zákoníku). V rámci eventuálně zahájeného soudního řízení byste se mohla stát vedlejší účastnicí na straně obce (§ 93 Občanského soudního řádu), neboť budete mít právní zájem na výsledku soudního sporu.
Zasahuje-li pozemní komunikace na pozemek sousedů pouze z malé části, bylo by možné uvažovat o aplikaci § 1087 občanského zákoníku, který upravuje tzv. přestavek. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře;
- kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
V tomto ohledu však vše závisí na strategii, kterou v rámci vzniklého sporu obec zvolí.
Řešením nastalé situace by mohlo být samozřejmě i zřízení služebnosti (věcného břemene) ve prospěch obce (což lze učinit i za úplatu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
Komentáře vytvořeny pomocí CComment