Pokud předmětný pozemek zakoupíte, bude samozřejmě možné, abyste jej scelili s Vaším stávajícím pozemkem. Pro scelení pozemků je v zásadě zapotřebí vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků dle § 82 stavebního zákona. Podmínky případného scelení pozemků Vám doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem.
Rozhodnete-li se oba své pozemky (resp. jeden pozemek po scelení) oplotit, bude nutné, abyste pro tento stavební záměr získali přivolení stavebního úřadu v podobě vydání územního souhlasu (ve smyslu § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona).
Vzhledem k tomu, že na "novém" pozemku se nachází chodník, nebude oplocení tohoto pozemku s vysokou pravděpodobností stavebním úřadem povoleno (neboť oplocením chodníku by bylo vyloučeno jeho veřejné užívání).
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (chodníku), může se jednat i o fyzickou osobu, podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství). Veřejným prostranstvím se určitý pozemek stává ze zákona, tedy v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky dle shora citovaného ustanovení zákona o obcích (o získání/pozbytí charakteru veřejného prostranství tedy nerozhoduje žádný úřad).
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je obec povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
"Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání."
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
Budete-li tedy nuceni strpět veřejné užívání chodníku na Vašem pozemku (což spíše předpokládám), lze Vám doporučit zahájit s městem jednání o zřízení věcného břemene (služebnosti), na jehož základě by Vám město vyplácelo náhradu za strpění veřejného užívání chodníku.
Práva a povinnosti, která Vám se zakoupením pozemku vzniknou (mohou vzniknout) rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Vlastnictví chodníku:
V tomto ohledu je klíčový § 27 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- uživatelé chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu chodníku;
- vlastník chodníku odpovídá za škody vzniklé uživatelům chodníku, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit;
- vlastník chodníku odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit;
- vlastník chodníku odpovídá podle obecných právních předpisů (občanský zákoník) vlastníkům sousedních nemovitostí za škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně technického stavu chodníku; neodpovídá však za škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu, resp. užívání chodníku;
- úseky chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník povinen označit podle zvláštního právního předpisu nebo prováděcího právního předpisu; vymezení takových úseků chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením;
- obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků.
2/ Sousedství pozemní komunikace:
V tomto ohledu Vám v první řadě doporučuji zjistit, do jaké kategorie spadá pozemní komunikace, s níž "nový" pozemek sousedí. Dle § 2/2 zákona o pozemních komunikacích se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie:
a/ dálnice,
b/ silnice,
c/ místní komunikace (které se ještě dělí na I. - IV. třídu),
d/ účelová komunikace.
Pro zjištění této skutečnosti se můžete obrátit na místně příslušný silniční správní úřad, kterým je dle § 40 zákona o pozemních komunikacích obecní úřad obce s rozšířenou působností (resp. úřad městské části).
Pakliže "nový" pozemek bezprostředně sousedí s dálnicí, silnicí nebo místní komunikací I. nebo II. třídy, nachází se v silničním ochranném pásmu této pozemní komunikace (§ 30 zákona o pozemních komunikacích). V této souvislosti proto upozorňuji na § 32/1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož lze v silničních ochranných pásmech:
a/ provádět stavby, které podle stavebního zákona vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
b/ provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky,
jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených.
Nachází-li se "nový" pozemek na vnitřní straně zatáčky pozemní komunikace (a zároveň v silničním ochranném pásmu), je dále nutné upozornit na § 33 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou jako silnice vedlejší.
Vlastníci nemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad (§ 35/1 zákona o pozemních komunikacích).
Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů (§ 35/3 zákona o pozemních komunikacích).
Vlastník dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je oprávněn v silničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstupovat na cizí pozemky, nebo na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a jiných překážek omezujících silniční provoz. Přitom je povinen dbát toho, aby tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Jedná-li se o pozemní komunikaci, pro kterou se nezřizuje silniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup vlastníka pozemní komunikace na sousední pozemky (§ 34/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
Komentáře vytvořeny pomocí CComment