Ve svém dotazu bohužel neformulujete žádnou otázku. Ve své odpovědi proto pouze nastíním možná řešení Vámi popsané situace.
Užívá-li Váš bývalý manžel dům, který je předmětem spoluvlastnictví, přičemž Vám neumožňuje tento dům rovněž užívat (a to v míře, která odpovídá velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu), vzniká na jeho straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vrácení je povinen. Totéž se týká rovněž vypořádání Vašich investic do tohoto domu. Zároveň je však nutné upozornit, že právo na vydání bezdůvodného obohacení podléhá promlčení (délka promlčecí lhůty se liší dle právní úpravy, která v době vzniku bezdůvodného obohacení platila) ; nelze proto vyloučit, že Vaše právo na vrácení bezdůvodného obohacení (resp. určitá jeho část) je již promlčeno.
Jelikož jste spoluvlastnicí předmětného domu, můžete se po svém bývalém manželovi domáhat rovněž umožnění spoluužívání tohoto domu.
Nemáte-li o setrvání ve spoluvlastnictví zájem, můžete se domáhat jeho zrušení a vypořádání. Dle § 1140/2 občanského zákoníku platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
Spoluvlastnictví může být zrušeno:
- dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání; jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci (např. domu), vyžaduje dohoda písemnou formu (§ 1141 občanského zákoníku) ;
- rozhodnutím soudu na návrh některého ze spoluvlastníků; rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků; není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky (§ 1143 a násl. občanského zákoníku).
Není-li dohoda s Vaším bývalým manželem možná, nezbývá Vám, než se s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví obrátit na soud.
Co se týče Vámi zmiňovaného trestněprávního rozměru problematiky, upozorňuji na § 208/1 a 2 trestního zákoníku, dle něhož se trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dopustí ten, kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, popř. ten, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání. Za spáchání tohoto trestného činu hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest. V této souvislosti nicméně upozorňuji, že Vámi popsaný případ je ryze soukromoprávní povahy, tzn. že případné zahájení trestního stíhání Vašeho bývalého manžela Váš problém nevyřeší.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
Komentáře vytvořeny pomocí CComment