Opravy bytu, domu, nemovitosti ve spoluvlastnictví a souhlas spolumajitele

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.; Zveřejněno: 19. leden 2013; Zobrazení: 9078

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Vlastníme s bratrem rodinný dům, každý jednu polovinu. V domě nebydlíme. Bydlí tam naše maminka. Bratr zemřel a jeho polovinu bude dědit manželka a tři děti. Já jsem do domu investovala nemalé peníze, cca 250.000,--. Jedná se o větší opravy (výměna oken, opravy schodiště), údržbu (malování, výměna bojleru) a také úhradu nákladů za topení.

Na vše mám doklady. Chtěla bych se zeptat, jak v rámci dědického řízení bude zacházeno s penězi, které jsem do domu investovala já. Mám nárok na vyplacení poloviny vynaložených nákladů? Bohužel s pozůstalými je nemožné rozumně se domluvit, proto bych potřebovala radu, jak dále postupovat. Děkuji, Barbora

Odpověď:

Ve Vašem případě se jedná o tzv. investice do společné věci, na jejichž proplacení máte za určitých okolností (viz níže) nárok. V případě, že druhý spoluvlastník nemovitosti (rodinného domu) zemřel a dědické řízení dosud neskončilo, je zapotřebí, abyste své právo na vrácení poloviny investic do společné věci tzv. přihlásila do dědického řízení (toto můžete učinit písemným kontaktováním příslušného okresního soudu či již určeného notáře, v němž výši vynaložených investic doložíte).
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, kdy a za jakých okolností jste do RD investovala. V této souvislosti je nutné rozlišovat 4 základní situace:
1/ Náklady na nutnou opravu nebo údržbu se souhlasem:
Pokud je Vaše investice možné kvalifikovat jako náklady na nutnou opravu nebo údržbu RD (rodinného domu), které jste současně vynaložila se souhlasem druhého spoluvlastníka (§ 139/2 Občanského zákoníku), vzniklo Vám proti druhému spoluvlastníkovi majetkové právo na vydání poměrné části těchto investic, které se promlčí ve standardní tříleté promlčecí době (§ 101 Občanského zákoníku), pro počátek jejíhož běhu je rozhodná doba vynaložení předmětných nákladů na spoluvlastněný rodinný dům.
2/ Náklady na nutnou opravu nebo údržbu bez souhlasu:
Pokud je sice možné Vaše investice hodnotit jako náklady na nutnou opravu nebo údržbu RD, tyto jste však vynaložila bez souhlasu druhého spoluvlastníka, vzniklo Vám proti druhému spoluvlastníkovi právo na vrácení bezdůvodného obohacení (§ 451 a § 458/1 Občanského zákoníku), které se promlčuje ve lhůtě dle § 107 Občanského zákoníku a které je nutné proti druhému spoluvlastníkovi uplatnit již za trvání podílového spoluvlastnictví (promlčecí doba i zde počíná běžet od doby vynaložení investic).
3/ Zhodnocení společné věci se souhlasem:
Pokud nepředstavovaly Vaše investice náklady na nutnou opravu nebo údržbu, nýbrž se jednalo o zhodnocení RD, a tyto jste vynaložila se souhlasem druhého spoluvlastníka, vzniklo Vám proti němu opět majetkové právo jako v bodě ad 1/.
4/ Zhodnocení společné věci bez souhlasu:
Pokud jste pak společnou věc zhodnotila (tzn. nejednalo se o nutnou opravu nebo údržbu) bez souhlasu druhého spoluvlastníka, vzniklo Vám proti němu právo na vydání bezdůvodného obohacení v promlčecí době dle § 107 Občanského zákoníku, která však počne běžet až od okamžiku zániku podílového spoluvlastnictví.
Ke shora uvedenému pak pouze dodávám, že souhlas druhého spoluvlastníka s investicemi do společné věci může být vyjádřen jak výslovně (písemně či ústně), tak i konkludentně (tzn. mlčky). K této otázce blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3316/2009, ze dne 17. 2. 2010.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.