Mohou vojáci namířit informační radarový paprsek přes soukromý pozemek?

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.; Zveřejněno: 5. listopad 2012; Zobrazení: 7048

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

12/2007 jsem zakoupil pozemek 2023/1 v KÚ Chrudim. Byla schválena změna č. UP č. 16. Chtěl jsem stavět, rozdělil jsem pozemek 2023/1 na tři nové - 2023/1, 2023/6 a 2023/7. Zadal jsem architektce podklady pro navržení domu na pozemek 2023/1 s tím, že jsem počítal s umístěním domu na severní straně pozemku tak, aby byla plně využita jižní strana pozemku.

Město zadalo na území, kde mám pozemek zpracování územní studie, proto jsem musel s prací přestat. Po dopracování studie jsme dodělali arch. návrh. Město Chrudim je z části v ochranném pásmu radarových vojenských paprsků. Na městě jsme si vyžádali podklady, kde v mapě byl i radarový paprsek, který míjel náš pozemek. Stejně učinil další stavebník. Oba jsme dostali mapu se zakresleným paprskem mimo naše pozemky. Po dokončení architektského návrhu, projektu na sítě atp. jsme si vyžádali stanovisko VUSS Pardubice k paprsku a dostali jsme zamítavé stanovisko na možnost stavět z důvodu existence paprsku vedoucího skrze náš pozemek v nízké výšce. Radarový paprsek vojenského zařízení byl vystavěn bez našeho vědomí 2008. V době, kdy jsme čekali na zpracování územní studie městem. Ve studii nebyl paprsek zakreslen. Při následných jednáních s městem a vojáky nám bylo oznámeno řešení postavit u vojáků 43m vysoký stožár, který by paprsek nadzvedl, cena stožáru 2.500.000 milionu Kč, prý to máme zaplatit my. Mohou vojáci postavit radar a namířit informační paprsek skrze můj soukromý stavební pozemek bez mého vědomí? Mám právo na kompenzaci finanční nebo jinou za znehodnocení pozemku. Mohu po nich požadovat aby udělali stožár na své náklady? Do vyřešení problému s paprskem jsem ustoupil s možností stavět na pozemku 2023/1 KU Chrudim a uvolil jsem se stavět na pozemku 2023/6 KU Chrudim – sousedící pozemek. Který je užší a tím pádem se nevejde na pozemek můj původní zaplacený arch. návrh. Podařilo se dojednat změnu územní studie tak, abych mohl dům postavit na severní straně pozemku. Vzhledem k šíři pozemku navrhla architektka umístění garáže na jižní straně pozemku. Na to konto mi architekt města a vedoucí UP sdělili, že mi z estetických důvodů nedovolí postavit garáž u silnice. Do územní studie nedovolí zamalovat vedlejší stavební čáru, která by uvolnila možnost postavit garáž samostatně u silnice. Má město právo na základě subjektivního pocitu, že se něco nelíbí zakázat mi stavět na mém pozemku garáž samostatně mimo hlavní budovu. Je pro takové jednání právní podklad? Jak se mohu bránit? Jak mohu zabránit zavkladování studie, která mi v podstatě brání stavět? Děkuji, Ctirad

Odpověď:

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Radarový informační paprsek:
Dle § 175/1 stavebního zákona lze v územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra (v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu) vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jejich závazného stanoviska, přičemž vymezená území budou oznámena stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se nacházejí.
K určitým paradoxům může v této souvislosti docházet při střetu povinnosti armády ČR, jako vlastníka technické infrastruktury k poskytování polohopisné situace technické infrastruktury dle § 27/3 a 4 stavebního zákona s povinností k utajování vyhrazených a důvěrných informací.
Neboť informace o vojenských sdělovacích sítích patří dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a dle nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, mezi informace utajované, poskytuje Ministerstvo obrany úřadům územního plánování údaje technické infrastruktury (jako její vlastník dle § 27/3 a 4 stavebního zákona) pouze jako vymezení pásma území (v přiměřené šíři), ve kterém se příslušná infrastruktura nachází.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda bylo na základě zamítavého závazného stanoviska VUSS v Pardubicích vydáno též zamítavé rozhodnutí stavebního úřadu či zda jste již na základě stanoviska VUSS ve stavebním řízení nepokračoval. Neboť není možné podat opravný prostředek proti závaznému stanovisku, lze Vám doporučit ve stavebním řízení pokračovat (popř. ho znovu započít) a podat následně odvolání proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu. Takové odvolání můžete samozřejmě směřovat i (popř. výhradně) proti obsahu závazného stanoviska VUSS (na jehož základě stavební úřad rozhodl ve Váš neprospěch). Nadřízený stavební úřad (který bude o Vašem odvolání rozhodovat) si vyžádá stanovisko nadřízeného úřadu VUSS v Pardubicích, který může závazné stanovisko VUSS v Pardubicích potvrdit či změnit (§ 149/4 správního řádu).
Další možností obrany proti závaznému stanovisku VUSS v Pardubicích je podání podnětu k zahájení přezkumného řízení dle § 149/5 správního řádu. Na zahájení přezkumného řízení (z důvodu nezákonnosti závazného stanoviska) však není právní nárok, vše závisí na posouzení nadřízeného úřadu VUSS v Pardubicích.
Právo na finanční náhradu za znehodnocení svého pozemku dle mého názoru máte. Problematickým je však v této souvislosti právní titul takového požadavku, neboť právní řád pro tuto situaci žádný zvláštní institut neobsahuje.
Je nepochybné, že zaměřením radarového paprsku nad Vaším pozemkem (a následným vydáním zamítavého závazného stanoviska, resp. zamítavého rozhodnutí stavebního úřadu) došlo k omezení Vašeho vlastnického práva, které je dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod možné pouze ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Každý vlastník nemovité či movité věci je sice povinen strpět určitá omezení při výkonu svého vlastnického práva (bez nároku na jakoukoli kompenzaci), je však nutné aplikovat zde tzv. míru spravedlivé rovnováhy, tj. rovnováhu mezi požadavky obecného zájmu a imperativy na ochranu základních práv jednotlivce, neboť upřednostnění veřejného zájmu nad zájmem soukromým (bez jakékoli náhrady) je přímým popřením ochrany vlastnického práva (jako práva tzv. absolutního).
Jako určitá pomůcka může v této souvislosti posloužit i § 175/2 stavebního zákona dle něhož mohou Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra ve vymezených územích uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí závazné stanovisko ke změnám stavby, přičemž náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní požadavek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra hradí tyto orgány. Svou argumentaci byste proto mohl založit na tvrzení, že je-li příslušný orgán povinen hradit náklady stavebních úprav, vyvolaných jeho požadavkem, bylo by nespravedlivé, aby nebyl stejným způsobem povinen kompenzovat i znehodnocení pozemku, vyvolané zamítavým závazným stanoviskem (navíc pak v situaci, kdy je radarový paprsek zakreslen mimo Váš pozemek). Neboť se v této souvislosti jedná o právně poměrně složitý případ (jehož výsledek není možné předvídat), doporučuji Vám oslovit v této věci advokáta.
2/ Stavba garáže:
Neboť územní studie patří podle stavebního zákona mezi tzv. územně plánovací podklady, slouží mimo jiné jako podklad pro rozhodování v území (tj. k vydávání územních rozhodnutí či souhlasů, s návazným vydáním stavebního povolení). Obsah územní studie proto není pro stavební úřad závazný, resp. stavební úřad je oprávněn do této studie před jejím schválením zasahovat.
Tyto zásahy mohou být stavebním úřadem realizovány rovněž z důvodů urbanistických, architektonických či estetických, tzn. aby využívání a prostorové uspořádání území a jeho změny (např. i umístění staveb) odpovídalo požadavkům dle § 19 stavebního zákona.
Stavební úřad je povinen své zamítavé rozhodnutí řádně odůvodnit, v případě svého nesouhlasu se můžete proti takovému rozhodnutí bránit cestou řádných opravných prostředků (zejména odvolání).

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.