V první řadě je nutné opravit Vaše tvrzení o nemožnosti nahlížet do sbírky listin katastru nemovitostí. Od 1. 3. 2009 došlo sice Vámi uváděnou novelou k určitému omezení, možnost nahlížet do sbírky listin je však i nadále zachována. Dle § 21/4 katastrálního zákona se poskytování údajů ze sbírky listin provádí jejich ověřováním nebo poskytováním prostých kopií. Tyto údaje lze však nově poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost a uvede účel, pro který jsou údaje požadovány.
V současné době je tudíž možné získat listiny ze sbírky listin katastru nemovitostí
a/ při osobní návštěvě katastrálního úřadu, a to po vyplnění žádosti (s uvedením účelu) a po ověření Vaší totožnosti nebo b/ na základě poštou zaslané žádosti (s úředně ověřeným podpisem). Za ověřenou kopii stránky (formátu A4) byste měla zaplatit 50,- Kč, za stránku prosté kopie pak 20,- Kč.
Co se týče existence či neexistence věcného břemene dožití ve prospěch Vašeho otce, je tuto skutečnost možné ověřit i prostým nahlédnutím do listu vlastnictví předmětné nemovitosti, kde by mělo být věcné břemeno vyznačeno.
Požadavek svého bratra na odprodej Vašeho spoluvlastnického podílu na nemovitosti samozřejmě nemusíte v žádném případě respektovat. Skutečnost, že se Váš bratr stal většinovým spoluvlastníkem nemovitosti neznamená, že by byl oprávněn diktovat ostatním spoluvlastníkům, jak mají se svými podíly disponovat. V této souvislosti Vám rozhodně nedoporučuji jakkoli ustupovat požadavkům (resp. kličkám) Vámi zmíněného advokáta.
Nepodaří-li se Vám zjistit, zda bylo ve prospěch Vašeho otce zřízeno věcné břemeno dožití (resp. nebude-li věcné břemeno v katastru nemovitostí vyznačeno), můžete si klást jako podmínku pro pokračování v jednání předložení předmětné darovací smlouvy.
Zjistíte-li následně, že věcné břemeno dožití ve prospěch Vašeho otce nebylo skutečně zřízeno, můžete si vymínit, že k prodeji svého spoluvlastnického podílu přistoupíte pouze v případě, že Vy i Váš bratr (jako jediní současní vlastníci nemovitosti) zřídíte ve prospěch Vašeho otce věcné břemeno dožití.
Obecně platí, že podílové spoluvlastnictví zaniká
a/ setkáním všech spoluvlastnických podílů v rukách jediné osoby (typicky právě prodejem) nebo
b/ písemným vypořádáním (§ 141/1 Občanského zákoníku).
Není-li dohoda o zrušení spoluvlastnictví možná, může se kterýkoli z podílových spoluvlastníků obrátit na soud (§ 142/1 Občanského zákoníku). Soud při svém rozhodování přihlédne k velikosti podílů a účelnému využití nemovitosti.
Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita (§ 142/2 Občanského zákoníku).
Nechcete-li proto svému bratrovi v současné době vyhovět, lze Vám doporučit na jeho nabídku nereagovat a ponechat rozhodnutí na soudu (pokud se Váš bratr k tomuto kroku rozhodne). V rámci soudního řízení budete samozřejmě oprávněna uvádět veškeré rozhodné skutečnosti (je možné zmínit i pochybné manipulace se spoluvlastnickým podílem Vašeho otce).
Co se týče možné neplatnosti Vámi zmiňované darovací smlouvy, bylo by pro učinění závěru nutné znát nejen text této smlouvy, ale i okolnosti jejího uzavření.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment