Bezdůvodné obohacení - promlčení, vydání, žaloba

v první řadě je nutné pročíst smlouvu, kterou jste s oprávněným z věcného břemene sepsali, zda zde není uvedeno nějaké speciální ustanovení o odstoupení. Pokud nikoli, můžete od smlouvy odstoupit z důvodu neplnění povinností dlužníka (§ 517/1 Občanského zákoníku). Před samotným odstoupením jste povinni vyzvat oprávněného z věcného břemene (ideálně písemně s doručenkou, přičemž jednu kopii výzvy si ponecháte) ke splnění jeho povinností, k čemuž mu stanovíte dodatečnou přiměřenou lhůtu. Nesplní-li oprávněný z věcného břemene své povinnosti ani po uplynutí této lhůty, můžete od smlouvy odstoupit.
Neboť smlouvu jste uzavřeli v písemné formě, je nutné, aby i odstoupení od ní bylo písemné. V odstoupení je nezbytné specifikovat obě smluvní strany, smlouvu od níž má být odstoupeno (ve Vašem případě tedy smlouvu o zřízení věcného břemene) – lze především uvést, kdy byla smlouva uzavřena, popř. kdy na jejím základě došlo k zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí – a zejména je nutné v odstoupení jasně uvést, že hodláte od této smlouvy odstoupit z důvodu neplnění smluvních povinností oprávněného z věcného břemene (zde by se opět hodilo uvést, v čem toto neplnění spočívá). Můžete také zmínit, že byla z Vaší strany poskytnuta dodatečná lhůta, která však uplynula marně.
Odstoupení od smlouvy je účinné jeho doručením oprávněnému z věcného břemene. Je tedy nutné zaslat mu odstoupení s doručenkou či mu ho předat osobně či jiným snadno prokazatelným způsobem. Tímto okamžikem smlouva zaniká. Pro výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí je pak zapotřebí předložit kopii odstoupení spolu s důkazem o doručení odstoupení oprávněnému z věcného břemene (k tomuto se ideálně hodí doručenka). Nelze však zaručit, že tyto dokumenty budou katastru nemovitostí postačovat. Pokud by katastr nemovitostí odmítl výmaz provést, je nutné obrátit se s tímto požadavkem na soud. Nejschůdnějším řešením by bylo samozřejmě sepsání souhlasného prohlášení mezi vámi a oprávněným z věcného břemene o tom, že na základě odstoupení od smlouvy s výmazem věcného břemene souhlasí – tuto variantu však nepředpokládám.
Odstoupením se smlouva ruší od samého počátku – hledí se na ni tedy jako by nikdy nebyla uzavřena. Z tohoto důvodu si smluvní strany musí vrátit všechna vzájemně poskytnutá plnění. Oprávněnému z věcného břemene samozřejmě nic vracet nemusíte, neboť vám nic neposkytl. Od něho však můžete požadovat bezdůvodné obohacení, které získal tím, že jste na svém pozemku trpěli jeho činnost z právního důvodu, který odstoupením odpadl. Jelikož ve Vašem případě záleželo obohacení oprávněného z věcného břemene v trpění jeho činnosti, je nutné, abyste toto obohacení vyčíslili – nejsnazším a také nejobjektivnějším řešením je samozřejmě požadovat navrácení obohacení, které se rovná částce, kterou vám měl oprávněný z věcného břemene zaplatit.
Můžete se rovněž dožadovat náhrady škody, kterou vám oprávněný z věcného břemene na vašem pozemku způsobil. Pro navrácení bezdůvodného obohacení i náhradu škody souhrnně platí, že je můžete požadovat (s příslušným vyčíslením) již v samotném odstoupení. Nebude-li na toto oprávněný z věcného břemene reagovat, musíte se obrátit s žalobou na vydání bezdůvodného obohacení a na náhradu škody na soud (zde lze doporučit opatřit si maximum důkazů o vzniklé škodě – např. fotografie, svědecké výpovědi apod.).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu však podotýkám, že trvá-li Vámi nastíněná situace přibližně čtyři roky, je možné, že oprávněný z věcného břemene bude namítat promlčení vašeho práva na náhradu škody (to se dle § 106/1 Občanského zákoníku promlčuje za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá) – je tedy možné, že soud vám v případném sporu přizná náhradu škody jen v částečné výši (vše však záleží na tom, zda bude oprávněný z věcného břemene promlčení namítat či nikoli).