Občanské právo

V roce 2015 se rodiče rozhodli napsat byt, ve kterém bydleli, na mého bratra. Dali mi tehdy k podepsání darovací smlouvu, na které bylo psáno, že jsem obdržel 150.000 Kč od matky a 150.000 Kč od otce. Je tam věta, že dar je účelový a je náhradou za vzdání se budoucího majetkového podílu na byt. Peníze jsem obdržel.

2000 matka mě a bratrovi darovala chalupu do podílového spoluvlastnictví. Obývatelnou části chalupy v té době bylo pouze přízemí. Podkroví sloužilo k uskladňování nepotřebných věcí. Po nějaké době jsme se oba oženili měli děti, čili málo místa pro dvě rodiny v přízemí a já jsem proto začal budovat podkrovní byt, který stál statisíce.

Bydlíme ve dvojdomku, soused si postavil asi před třemi lety (2017) krb a to na společnou stěnu. Od té doby, cítíme pronikání kouře do našeho pokoje i celého našeho domku. Mám dotaz, zda soused je oprávněn bez našeho souhlasu tuto stavbu umístit na společnou stěnu a vytápět si svůj domek na náš úkor?

Dostal jsem se do zapeklité situace. Renovovali jsme koupelnu a pořídili jsme si sprchové dveře z bezpečnostního skla. Dveře jsme po dodání (proběhlo v pořádku) nechali namontovat řemeslníkem - zedníkem. Stalo se ale, že při utahování šroubů na pantech se dveře rozletěly na milion kousků (jak to tak u bezpečnostních skel bývá).

Pro družstvo, jehož jsem členem, byla již vypracována likvidační účetní závěrka, kterou prováděla odpovědná likvidátorská kancelář, a na schválení této uzávěrky je nutné presenční shromážděním delegátů. Jde o bývalý Orlický konzum, dříve Jednota, kde by při svolání shromáždění delegátů byl problém zajistit dle předpisů nouzového stavu jejich účast.

Přítel je velice slušný, ale sourozenci zklamaný, většinový spoluvlastník 2/6 zděděného domu po matce. 1 bratr vlastní 1/6, sestra také 1/6. Každý bydlí na trvalé adrese na venkově jinde. Sestra 2019 bez jeho vědomí obývala dům podzim - jaro a chová se tam jako by jí to patřilo celé. Přes písemnou žádost, aby tam nejezdila, že ve vytápěné kuchyni se dohromady neshodnou, chce přijet.

Jde o spoluvlastnictví rodinného domu, ve kterém jsou 2 různě velké byty (jeden v přízemí a druhý v 1. patře), ale RD není prohlášením vlastníka rozdělen na 2 bytové jednotky. Dům spoluvlastní 3 osoby – osoba A má id. ¼ a bydlí v jednom z bytů, osoba B má id. ¼ a bydlí v druhém z bytů a osoba C vlastní id. ½ a v domě nebydlí.

Podal jsem 12/2018 žalobu na SVJ, které mi nevrátilo přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši 23.000 Kč s odůvodněním, že jsem neuhradil nedoplatek z vyúčtování za rok 2016 ve výši 3.000 Kč a za rok 2015 ve výši 1.400 Kč.

Ráda bych věděla která z variant je lepší. nemocná maminka, kterou mám v domácí 24 hodinové péči, dostala příspěvek na kompenzační pomůcku - auto. Zakoupila ho. Toto auto po jejím úmrtí bude součástí dědického řízení. Pokud žije, nesmí s ním nakládat tak, aby mi ho darovala už nyní.

Můj dotaz se týká možnosti odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí s energetickou společností a od smlouvy o smlouvě budoucí ve věci zřízení věcného břemene. Můj přítel, kterému byla diagnostikována Alzheimerova choroba a uznán invalidní důchod 3. stupně, předběžně slíbil odprodej části pozemku k vybudování trafostanice.