Jiné

Zdravím Vás, pokud syn pracuje, tak exekutor nejdříve provede exekuci srážkami ze mzdy povinného. Pokud Váš syn má účet, může očekávat i jeho blokaci. Pro exekutory jsou vždy nejlepší peníze než polepování použitých movitých věcí, které jsou zpeněženy za nižší či nízkou cenu.
Pokud by se však exekutor rozhodl pro exekuci prodejem movitých věcí povinného, šel by nejdříve na adresu trvalého pobytu povinného a zde by chtěl majetek zabavit.
Pokud by mu osoby bydlící na stejné adrese sdělili, že se povinný (syn) odstěhoval a současně by udali i kam se odstěhoval, poté by se exekutor vydal k synovi a jeho přítelkyni.
Pokud by však osoby bydlící na stejné adrese jako povinný novou adresu povinného nesdělili, museli by tedy počítat i s tím, že by exekutor mohl zabavit či polepit jejich věci. V tomto případě je totiž nejlepší mít po ruce doklady o vlastnickém právu osob odlišných od povinného a tyto doklady vykonavatelům předložit. Těmito doklady jsou smlouvy - kupní, darovací, úvěrové, nájemní, faktury, dodací a záruční listy. Pokud by exekutor tyto věci zabavil, tak je nutné, aby vlastník zabavených věcí, a to do 30 dní podal k exekutorskému úřadu, který věci zabavil v souladu s ust. § 68 odst. 1 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.) návrh na vyškrtnutí svých věcí ze soupisu. K tomuto návrhu je však nutné předložit i úředně ověřené kopie dokladů (smluv, faktur, .) prokazujících vlastnické právo, toho kdo tento návrh podává. Pokud by exekutor tomuto návrhu nevyhověl nezbývalo by již nic jiného, než, aby vlastník těchto věcí, a to do 30 dní ode dne, kdy mu byl doručeno zamítavé rozhodnutí o návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu podal v této věci proti Exekutorskému úřadu tzv. vylučovací žalobu.
Totéž by platilo, i kdyby věci patřili přítelkyni Vašeho syna či Vám samotným.
Jen uvádím, že ani povinnému nelze zabavit vše, věci, které nelze zabavit ani povinnému jsou upraveny v ust. § 321 a § 322 občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.)