Jiné

Dobrý den,

obecně platí, že vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá do té doby, dokud není dítě schopno se samo živit (ust. § 911 NOZ). Schopnost samostatně se živit bývá interpretována jako schopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby (hmotné, kulturní, bytové). Schopnost samostatné obživy dítě získává tím, že si po absolvování studií nebo jiné přípravy na budoucí povolání najde odpovídající pracovní uplatnění. V případě zletilého dítěte je však nutné přihlédnout i k situaci, v důsledku které se není schopno dítě samo živit. Tedy bez ohledu na věk se má za to, že dítě je schopno se samo živit po dokončení přípravy na své povolání, tak že může začít pracovat. V případě, že dítě nemůže sehnat práci, přihlížel by soud k tomu, jakou činnost vyvíjí pro to, aby práci sehnalo – tj. zda se aktivně snaží práci sehnat, zda neodmítl nabízenou práci, zda pravidelně dochází na schůzky na ÚP atd. Pokud by se dítě práci „vyhýbalo“ a zůstalo by bez práce, protože se mu pracovat nechce, je pravděpodobné, že soud by na žádost otce výživné zrušil a to i zpětně. Kdy zletilé dítě musí, v případě že soud zruší výživné zpětně, vrátit již uhrazené výživné za tu dobu.
Správně by otec měl být informován o významnějších záležitostech dítěte, ale zároveň i on by se měl zajímat o dítě. Pokud ho informovat nebudete, může se stát, že se danou skutečnost dozví sám a bude požadovat ukončení výživného a vrácení již uhrazeného výživného, dá-li mu soud za pravdu. Je-li s otcem možná dohoda, doporučuji se dohodnout, např. aby výživné platil ještě po dobu, než si syn najde práci.
Detailní stránka o výživném vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/79/703-vyzivne-alimenty-nejcastejsi-otazky-a-odpovedi.html