Dobrý den, nepostačuje-li podle § 66 odst. 4 EŘ k úhradě dluhů složená jistota, exekutor podle 336n odst. 2 OSŘ zahájí exekuční na majetek vydražitele.
Podle § 336n odst. 2 OSŘ je vydražitel povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, ROZDÍL na nejvyšším podání. Otázka je, co je rozdílem pokud nedojde k dalšímu vydražení. Co je potom tím rozdílem? Podle OSŘ se může opakovat dražba 5krát. Pokud nedojde k vydražení, co mohu počítat jako ten rozdíl? Př. obmeškaný vydražitel vydražil nemovitou věc za 100 000 Kč, tuto částku nezaplatil. Došlo k dalším dražbám, ale při nich už nikdo další nemovitou věc nevydražil.
Co tedy mohu počítat jako ten rozdíl?
Děkuji za odpověď.
Podle § 336n odst. 2 OSŘ je vydražitel povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, ROZDÍL na nejvyšším podání. Otázka je, co je rozdílem pokud nedojde k dalšímu vydražení. Co je potom tím rozdílem? Podle OSŘ se může opakovat dražba 5krát. Pokud nedojde k vydražení, co mohu počítat jako ten rozdíl? Př. obmeškaný vydražitel vydražil nemovitou věc za 100 000 Kč, tuto částku nezaplatil. Došlo k dalším dražbám, ale při nich už nikdo další nemovitou věc nevydražil.
Co tedy mohu počítat jako ten rozdíl?
Děkuji za odpověď.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment