Jiné

Zdravím Vás, pochopitelně není možné, aby člověk, který pracuje zůstal absolutně bez prostředků. Příjem z dohody o pracovní činnosti nebo příjem z dohody o provedení práce se bere jako mzda, tudíž povinnému vždy musí zbýt tzv. nezabavitelné minimum. Pokud by byl příjem z této dohody natolik nízký, že by nebylo co srážet je nutné v souladu se zákonem srážky neprovádět a je na povinném, aby se proti tomuto exekučnímu příkazu bránil, a to např. návrhem na částečné zastavení exekuce, kde se navrhne zrušení exekučního příkazu v souladu s ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, neboť povinnému nelze z dohody o provedení práce nic srazit. Výši nezabavitelné části mzdy nebo příjmu z dohody si lze mimo jiné ověřit i na serveru www.vyplata.cz, tam si vyberte výpočet nezabavitelné části mzdy a z roku vyberete rok 2015, následně vyjede tabulka, kterou vyplníte a zjistíte tak v jaké výši je možné srážet z této dohody. Pro úplnost uvádím, že srážky ze mzdy jsou upraveny v ust. § 276 a násl. občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.), přičemž mechanismus pro výpočet srážek ze mzdy je upraven v ust. § 279 občanského soudního řádu a v ust. § 299 občanského soudního řádu je výslovně uvedeno, že ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z odměny z dohody o pracovní činnosti, odměny z dohody o provedení práce.
Exekutor měl asi za to, že dohodou o provedení práce končí pracovní poměr Vašeho zaměstnance u Váš společnosti a Váš zaměstnanec by se tedy měl jít do 8 dnů od ukončení pracovního poměru zaevidovat na úřad práce. Pokud zaměstnanci vznikl nárok na odstupné lze exekučně skutečně srazit odměnu z dohody celou, neboť Váš zaměstnanec má příjem z odstupného. Zde pouze upozorňuji na skutečnost, že tento zaměstnanec nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, neboť má příjem z dohody o pracovní činnosti.
I takto mohlo vzniknout ono nedorozumění mezi Vámi a exekutorem. Na místě Vašeho zaměstnance bych k exekutorovi podala i návrh na odklad exekuce v souladu s ust. § 54 exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.) ve spojení s ust. § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť jeho jediným příjmem v současné době je příjem z dohody o provedení práce, kterou bych v kopii k tomuto návrhu přiložila. Ust. § 266 odst. 1 občanského soudního řádu výslovně stanoví, že na návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něj nebo příslušníky jeho rodiny zvlášť nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. V návrhu na odklad adresovaném exekutorovi je nutné dále uvést na jak dlouhou dobu má být exekuce odložena. V tomto případě bych odklad volila na 6 měsíců, neboť až lednu 2016 má být s povinným opět uzavřena pracovní smlouva a má se tak obnovit jeho pracovní poměr, takže mzda, ze které bude možné provádět srážky ze mzdy bude povinnému vyplacena až v únoru 2015. Toto vše je však nutné do návrhu na odklad exekuce uvést a bylo by dobré, aby tyto informace měl povinný potvrzené i od svého zaměstnavatele, tedy od Vás.