Jiné

Dobrý den,

dle ust. § 147 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce smí zaměstnavatel srazit zaměstnanci jen:
a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti nebo pojistné na důchodové spoření,
b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2015.) a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo a náhradu mzdy nebo platu podle § 192, na niž zaměstnanci právo nevzniklo.
- odst. 2 - Výkon rozhodnutí (exekuce) nařízených nebo vedených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku se řídí zvláštním právním předpisem).

- odst. 3 - Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Tedy máte-li stanovenou výši mzdy v pracovní smlouvě nebo mzdovém výměru máte nárok na mzdu zde uvedenou. Stanovil-li Vám zaměstnavatel výši mzdy mzdovým výměrem, může tuto výši kdykoli snížit, nikdy však pod hranici minimální mzdy nebo minimální zaručené mzdy, která je pro danou profesy stanovena nařízením vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy. Že došlo ke změně mzdového výměru, Vám musí zaměstnavatel vždy včas písemně oznámit.

Pokud bude zaměstnavatel provádět některé praktiky, které odporují zákonu, můžete podat svůj podnět na oblastní inspektorát práce, kde celou záležitost prošetří.