Trvalé bydliště, trvalý pobyt - změna, odhlášení, zrušení, informace

Text připravila Mgr. Zuzana Divišová

Osnova textu:

• Úvod
• Zákonný rámec - práva k užívání objektu ad.
• Trvalé bydliště u jednotlivých skupin občanů - novorozenci, nezletilci a dospělí
• Trvalý pobyt (trvalé bydliště) na úřadě - "bezdomovecký" trvalý pobyt ("bezdomovecké" travalé bydliště)
• Existuje povinnost mít evidovaný trvalý pobyt?
• Zapsání trvalého pobytu – je nutný souhlas majitele nemovitosti?
• Odhlášení, zrušení trvalého pobytu
• Ochrana majitele nemovitosti
• Souhrn fakt a mýtů, závěr

Úvod

K napsání tohoto článku vedly četné dotazy klientů naší poradny, které se týkaly otázek změny, odhlášení, nahlášení a přehlášení trvalého pobytu na všechny možné způsoby. Je třeba upozornit, že tento článek se týká pouze trvalého pobytu občanů ČR.

Jaký je rozdíl mezi trvalým pobytem, bydlištěm a přechodným bydlištěm

Předně je třeba vysvětlit rozdíl mezi trvalým pobytem a trvalým bydlištěm, resp. přechodným bydlištěm. Zákon nic jako přechodné bydliště nezná. Jedná se o pozůstatek minulého režimu, kdy se přechodný pobyt přihlašoval a byl spojen s povinností občana hlásit svůj pobyt. Taková povinnost by dnes (14.11.2018) byla v rozporu se svobodou pohybu, a proto neexistuje.

Zákon zná pouze a jedině „trvalý pobyt“ (dále jen „TP“), který se přihlašuje podle zákona č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“ nebo „ZEO“). V běžné řeči se používá termín trvalé bydliště, kterým se ale rozumí právě trvalý pobyt dle zákona o evidenci obyvatel.

Tedy jediná povinnost nahlašovat pobyt plyne ze zákona ve vztahu k trvalému pobytu, „přechodné bydliště“ zákon nezná a není tudíž možné nutit občana ČR k jeho sdělení. Ačkoli je jasné, že v praxi je sdělení reálného (přechodného) bydliště praktické z hlediska doručování atd. K této „povinnosti“ mít a hlásit trvalý pobyt se však dostaneme ještě později.  

Z důvodu lepší pozice článku v internetových vyhledávačích bude i v tomto článku užíván pojem trvalé bylidště.

Zákonný rámec - práva k užívání objektu, ad

Trvalý pobyt upravuje zákon o evidenci obyvatel (ZEO) v ustanovení § 10 odst. 1:

„Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu (Vyhláška č. 326/2000 Sb. , o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení a přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci“.

(odst. 2) „Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti. “

Ohlašovnou trvalého pobytu se rozumí obecní úřady, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, a na území vojenských újezdů újezdní úřady.

Z uvedeného plyne:

• místo trvalého pobytu si občan volí dle své vůle, tzn. kdekoli (za splnění podmínky, že se jedná objekt označený číslem evidenčním/popisným),
• 1 občan=1 místo TP,
• z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná majetková ani užívací práva k objektu nebo vůči jeho vlastníku.

Poslední bod je velice důležitý a je třeba ho rozvést. Spousta lidí se domnívá, že tím, že má někde nahlášen trvalý pobyt, má právo v bytě bydlet a nemůže být vystěhována. Je třeba si uvědomit, že trvalý pobyt má význam řekněme „úřednický“. Smyslem určení trvalého pobytu je zajistit, aby byl určitým způsobem řešen vzájemný vztah občana a veřejné správy. Institut trvalého pobytu však neřeší právo občana na bydlení. Dle trvalého pobytu se posuzují nejrůznější dávky, vyměřují poplatky, určuje se volební obvod atd. V žádném případě se od něj neodvíjí nárok bydlet v objektu, ten se odvozuje od jiných právních skutečností, zejm. ze smluv, ale i např. z rozhodnutí soudu. Nejtypičtějším příkladem je nájemní smlouva, na základě níž má osoba právo k nájmu bytu, tedy může byt využívat k bydlení. Pokud dojde k vypovězení této smlouvy, právo k bytu (a tak užívací právo) zaniká bez ohledu na to, že tato osoba má v bytě stále hlášený trvalý pobyt a může být vystěhována.

Trvalé bydliště u jednotlivých skupin občanů - novorozenci, nezletilci a dospělí

NOVĚ NAROZENÍ - NOVOROZENCI
U nově narozených dětí je místem trvalého pobytu místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak. Není-li matka občanem, je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu otce.

NEZLETILÉ OSOBY
U nezletilých je možné, aby došlo ke změně TP na základě ohlášení jeho zákonného zástupce, popřípadě pěstouna. Tedy u nezletilých dětí změní TP i jen jeden z rodičů, pokud samozřejmě není soudně zbaven rodičovské zodpovědnosti. Pokud by se rodiče nedokázali dohodnout ohledně TP dítěte, rozhodne na návrh některého z nich soud (§ 49 zákona o rodině zní: „Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při výkonu rodičovské zodpovědnosti, rozhodne soud. “). Lze předpokládat, že pokud je dítě schopno formulovat svůj názor, bude k němu soud při rozhodování o TP přihlížet. Za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo za občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce

DOSPĚLÍ - ZLETILÍ OBČANÉ
Zletilí občané si mohou, jak již bylo řečeno, zvolit TP dle své volby. Jde o projev svobody pohybu a pobytu, jak ji zná čl. 14 Listiny základních práv a svobod. Samozřejmě není toto právo absolutní, neboť při hlášení TP je obvykle ověřován právní titul k nemovitosti, ve které chce občan TP mít a je možné ho zrušit, pokud se prokáže, že osoba příslušným titulem nedisponuje (lze si představit výhodnost hlášení TP na Praze 1,2,3 atd. v souvislosti s parkovacími kartami v „modré zóně“, tedy v zóně s výhradním parkováním pro rezidenty). Se svobodou pobytu se váže i právo pobyt měnit či v rámci ČR zrušit úplně.

"Trvalý bydliště na úřadě“ - "bezdomovecké trvalé bydliště"

V poslední době se čím dál víc setkáváme s případy, kdy má osoba bydliště na obecním (městském) úřadě, což vyvolává často pochybnosti o ekonomické situaci této osoby, přičemž v mnoha případech jsou tyto pochybnosti oprávněné. Nicméně trvalý pobyt (nesprávně trvalé bydliště) na úřadě může vzniknout také bez souvislosti s dluhovou pastí dnešní doby. Tak např. to bude situace nově narozeného dítě, u nějž není známa adresa trvalého pobytu matky nebo demolice objektu, kde bylo trvalé bydliště umístěno.

Běžnější variantou vzniku trvalého bydliště v místě ohlašovny (obecní úřad) je situace dle § 12 zákona o evidenci obyvatel, a to, že ohlašovna trvalý pobyt (TP) zruší, jestliže:

1. trvalý pobyt byl zapsán na základě nepravdivých skutečností
2. právní titul k užívání nemovitosti zanikl a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.

Správní řízení o zrušení trvalého pobytu je pak nejčastěji zahajováno na návrh vlastníka nemovitosti.

Mít TP na úřadě ("bezdomovecký trvalý pobyt") pak přináší určité výhody i nevýhody. Předně na první pohled tato skutečnost není znát, neboť se jedná o standardní adresu, bez uvedení, že se jedná o městský úřad apod. Jak už bylo naznačeno, je tato cesta často volena z důvodu obavy před možnou exekucí (movitých věcí), ale důvodů tu může být více.

Nevýhodou je pak doručování úředních písemností, nicméně i to lze vyřešit sdělením kontaktní adresy pro doručování. V podstatě je tedy jedinou nevýhodou negativní společenský statut s tím spojený a větší administrativní zátěž pro občana.

Povinnost či právo mít evidován trvalý pobyt?

Snad největším mýtem, který kolem TP panuje, je domněnka, že každý musí mít trvalý pobyt. Bohužel tento názor zastává i hojný počet úředníků, kteří se pohybují pouze v intencích „černého na bílém“ a odmítají připustit skutečnost, že by někdo existoval bez trvalého pobytu.

Pokud budeme vycházet z § 10 odst. 12 zákona o evidenci obyvatel, musíme k závěru, že trvalý pobyt není povinností, zákonitě dojít:

„Občan v případě, že se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost písemně ohlašovně podle místa trvalého pobytu. Sdělení v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis občana…“

Tedy z uvedeného zcela jasně plyne, že pokud se rozhodnete, z jakéhokoliv důvodu, který nemusíte úřadu sdělovat, svůj TP ukončit úplně, stačí tuto skutečnost ohlašovně, kde svůj TP máte, sdělit a připojit úředně ověřený podpis.

Jaké skutečnosti pak plynou ze zrušení TP už je věc druhá. Právní předpisy totiž upravují desítky, možná stovky práv (povinností), které jsou s existencí TP spojené. Pro představu jsou to veškeré dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné), nárok na invalidní důchod, právo volit a být volen, právo adopce dítěte, uzavřít sňatek atd.

Zapsání trvalého pobytu – je nutný souhlas majitele nemovitosti?

Další omylem v otázce trvalého pobytu je domněnka, že se zapsáním TP musí souhlasit i majitel nemovitosti. V praxi je dost běžné, že pronajímatel ve smlouvě či ústně předem zakáže nájemcům si TP na dané adrese zapsat, příp. toto právo vážou na uplynutí určitého období. Tento postup majitelů je jasný, bráněním v zapsání TP svých nájemců předchází situaci, kdy do bytu vtrhnou exekutoři a zabaví veškerý, tedy i majitelův majetek. Může se také stát, že po vyžádání si výpisu zapsaných osob na adrese majitelem, zjistí, že v bytě má TP hlášen více osob, ačkoli se již v bytě nezdržují. Následně může čelit nepříjemným otázkám ze strany Policie ohledně nezvěstných osob, atd. Proto se majitelé snaží těmto situacím vyhnout.

Zákon o evidenci obyvatel ani jiný předpis však nestanovuje povinnost, aby s nahlášením TP vyslovil výslovný souhlas i majitel nemovitosti (bytu). Dle zákona je to jen jedna z možností, jak užívací právo k bytu prokázat.

Osoba, která si chce zapsat trvalý pobyt ("trvalé bydliště"), musí doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby (kdo je oprávněnou osobou viz níže) o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu.

Tedy právo na trvalý pobyt buď vyplývá z vlastnictví bytu, nebo je doloženo existencí nájemního vztahu nebo potvrzením majitele bytu. Pokud tedy předložíte platnou nájemní smlouvu, ať na dobu určitou, či neurčitou, máte nárok na to, abyste byli přihlášeni k trvalému pobytu a trvalé bydliště vám bylo zapsáno do osobních dokladů. Totéž platí i pro všechny osoby, které se s vámi v bytě s vaším souhlasem zdržují.

Jinou věcí je postup úředníků, kteří někdy před zápisem TP souhlas majitele vyžadují. Musíme si uvědomit, že běžní úředníci nemají právní vzdělání a obvykle se řídí pouze metodickými pokyny, aniž by příslušný zákon třeba vůbec otevřeli. V tomto případě lze doporučit jen vytrvalost při boji s „úředním šimlem“, jelikož, jak již bylo řečeno, žádná taková zákonná povinnost neexistuje. Koneckonců, pokud nebude majitel s nahlášením TP souhlasit, může se obrátit na příslušný úřad se žádostí o zrušení, což však není možné, pokud máte nájemní smlouvu a v bytě se zdržujete.

Odhlášení, zrušení trvalého pobytu

Nejčastějším dotazem v souvislosti s TP je otázka odhlášení osoby, která má v nemovitosti hlášen TP, ale již se tam např. nezdržuje. Ptáte se nás na odhlášení z trvalého pobytu manžela, manželky, syna, dcery, vnuka, vnučky, partnera (druha), družky (partnerky) či nájemníka. Tuto problematiku upravuje § 12 zákona o evidenci obyvatel.

Zrušit TP osobě může ohlašovna na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c) zákona.

Touto osobou je:

• osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, která doloží vlastnictví bytu nebo domu (výpis z katastru nemovitostí) nebo doloží oprávněnost užívání bytu (např. nájemní smlouva).

Je jí tedy majitel ale i nájemce.

Tato osoba se musí s návrhem obrátit na městský úřad a prokázat, že

• zaniklo užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana
• a zároveň občan neužívá tento objekt nebo jeho vymezenou část.

K prokázání těchto skutečností je možné použít např. výpověď z nájmu bytu, novou nájemní smlouvu nových nájemníků s prohlášením, že osoba již v bytě nebydlí, svědectví sousedů atd. O zrušení TP bude vedeno správní řízení se vším všudy, tedy i s dokazováním, proto správní orgán navrhovatele vyzve, jaké dokumenty má předložit, je oprávněn provést i místní šetření atd. Konkrétní forma však vždy záleží na daném úřadu.

Úřední adresou občana pro evidenční účely a pro komunikaci s úřady bude po „odhlášení“ TP sídlo ohlašovny až do doby, než si sám nezvolí jiné místo trvalého pobytu.

Cit. § 12 Zákona o evidenci obyvatel:

(1) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu,

a) byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,

b) byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo

c) zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.

(2) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat.

Ochrana majitele nemovitosti před exekucí

Jak již bylo uvedeno, pronajímatel nemovitosti se může dostat do nepříjemné situace vinou svých nájemníků, kteří se potýkají s dluhy nebo jinými problémy. Zákon myslí i na ně, když zakotvuje možnost zjistit, kdo má v bytě TP.

Prvně je ohlašovna povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu u oprávněné osoby ve lhůtě 15 dnů od zaevidování změny; ohlašovna uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození oprávněné osoby.

Nicméně vlastník se může obrátit sám s žádostí o sdělení, kdo má v jeho nemovitosti hlášeno trvalé bydliště (trvalý pobyt) :

„Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu na jeho písemnou žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. “

S touto žádostí se vlastník může na úřad obrátit kdykoliv a samozřejmě opakovaně. Pokud následně nebude souhlasit tento stav zapsaný se stavem faktickým, může požádat o zrušení trvalého pobytu těm osobám, které již v bytě nebydlí a jimž právo k bytu nesvědčí. Pokud by došlo k situaci, že by v bytě byla hlášena osoba, avšak neměla k bydlení v něm žádný právní titul, je nutné, aby se majitel nejprve obrátil na soud s návrhem na vystěhování osoby z bytu. Následně po vystěhování je možné TP zrušit.

Souhrn fakt a mýtů, závěr

V článku byly popsány podmínky změny a zrušení trvalého pobytu. Je třeba si uvědomit, že mít trvalý pobyt je vaše právo ne povinnost, za předpokladu, že, lidově řečeno, od státu nic nechcete. Trvalý pobyt dle dikce zákona nezakládá žádná práva k objektu, na jehož adrese je občan hlášen a ani k vlastníkovi nemovitosti. Neřeší se vztah vlastnický ani nájemní a proto také zákon neváže přihlášení k trvalému pobytu na užívání objektu a nestanovuje povinnost občana hlásit změnu trvalého pobytu. Majitel s hlášením trvalého pobytu nemusí souhlasit, jelikož se jedná o právo nájemce, ne pronajímatele.

Pokud by se občan ocitl v situaci, kdy mu úředník, přesto, že splnil zákonné podmínky, odmítá trvalý pobyt zapsat nebo pokud má pocit, že úředník nepostupuje správně, je možno se podle správního řádu bránit podáním stížnosti (§175 s. ř.) proti chování úředních osob, proti rozhodnutí je možno podat odvolání (§81 s. ř.) , je možno se bránit i proti nečinnosti správního orgánu (§80 s. ř.) .

Začetli jsme se na webu  http://www.szrcr.cz/akce  :

První krok - místně příslušný obecní úřad.    

Jan Novák se přestěhoval. Jeho první zastávkou je obecní úřad v  místě nového trvalého pobytu. Vyplní tam a podepíše přihlašovací lístek k  trvalému pobytu. Předloží platný občanský průkaz a doklad, který ho opravňuje užívat byt nebo dům (např. výpis z katastru nemovitostí, kupní smlouvu, nájemní smlouvu) anebo úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby (např. majitele nemovitosti) o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu a opět doklad, který to dokazuje (např. výpis z katastru nemovitostí). Úředně ověřené potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí svůj souhlas na přihlašovacím tiskopisu přímo na úřadu a předloží i doklad o oprávněnosti užívání bytu či domu.   Dále je povinností Jana Nováka požádat o nový občanský průkaz na obecním úřadě s  rozšířenou působností podle místa nového trvalého pobytu.

Katastrální úřad.

Na katastrální úřad nemusí Jan Novák nic oznamovat. Data si tento úřad aktualizuje automaticky. Správnost nové adresy je možné ověřit na veřejném portále Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v  sekci „Nahlížení do katastru nemovitostí“  http://nahlizenidokn.cuzk.cz/.

Zdravotní pojišťovna.

I když jsou k  základním registrům připojeny všechny tuzemské zdravotní pojišťovny, stále však platí pro Jana Nováka oznamovací povinnost dle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Musí tedy do 30 dnů od přestěhování tuto změnu své pojišťovně oznámit bez ohledu na to, zda pojišťovna provede změnu sama. Pokud je situace, že se Jan Novák v  místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území ČR, kde se převážně zdržuje.

Finanční úřad.

Všechny  finanční úřady jsou k  základním registrům napojeny. Dejte ale pozor na to, že finanční úřady rozlišují, zda v  daňovém řízení je daňový subjekt (v našem případě Jan Novák) u finančního úřadu registrován či nikoliv. Též je nutné rozlišovat, zda se daňový subjekt přestěhuje v  rámci územní působnosti finančního úřadu (tj. v  rámci kraje, resp. v  rámci Prahy) či mimo tuto územní působnost (např. z  Prahy do Brna).

Pokud se Jan Novák přestěhuje mimo územní působnost finančního úřadu a u finančního úřadu není registrován, zašle původně místně příslušný finanční úřad Janu Novákovi oznámení o změně místní příslušnosti (ve kterém mimo jiné uvede, u kterého územního pracoviště příslušného finančního úřadu bude uložen jeho daňový spis). Pokud se však jedná o registrovaný daňový subjekt, který se přestěhuje mimo územní působnost finančního úřadu, vydá finanční úřad rozhodnutí o stanovení data konce místní příslušnosti a teprve tímto datem, tedy dnem výslovně uvedeným v  tomto rozhodnutí, přechází místní příslušnost na finanční úřad podle nové adresy trvalého pobytu Jana Nováka. Pokud se Jan Novák přestěhuje v  rámci územní působnosti finančního úřadu (např. z  Děčína do Litoměřic), bude jeho daně spravovat totožný finanční úřad, avšak jeho spis bude ve většině případů přesunut na jiné územní pracoviště tohoto finančního úřadu.

Speciální kategorií jsou daňové subjekty, jejichž místní příslušnost byla před přestěhováním delegována. Po přestěhování Jana Nováka v  takovémto případě tak nedoje automaticky ke změně finančního úřadu, ale musí být rozhodnuto o zrušení, změně nebo potvrzení delegace.

Řidičský průkaz a registr vozidel.                  

Řidičský průkaz:

Pokud Jan Novák mění adresu trvalého pobytu v  rámci jedné obce, nemá povinnost tuto změnu oznamovat.   Jestli se však Jan Novák stěhuje z  jedné obce do druhé (v praxi častější případ), musí tuto změnu nahlásit do pěti pracovních dnů na příslušném obecním úřadu obce s  rozšířenou působností tam, kam se přestěhoval. Za změnu údajů v řidičském průkaze zaplatí správní poplatek ve výši padesáti korun.                                

Registr vozidel:

Jestli  Jan Novák vlastní automobil, bude ho čekat také cesta na registr vozidel, kde bude muset změnu adresy trvalého pobytu nahlásit z důvodů doplnění údajů do velkého technického průkazu a výměny malého technického průkazu. Změnu je třeba nahlásit do 10 pracovních dnů. Za změnu tohoto údaje je stanoven správní poplatek ve výši 50 Kč.

Od 1. 1. 2015 však nastala změna oproti minulému roku týkající se výměny registrační značky v  případě stěhování do jiného kraje. V  tomto případě již zůstane Janu Novákovi původní registrační značka. To ovšem neplatí v  případě, pokud je třeba registrační značku vyměnit z  důvodu ztráty, poškození, zničení či odcizení. V tomto případě je zde stanoven správní poplatek ve výši 50 Kč za přidělení nové registrační značky a poplatek 400 Kč za vydání 2 ks tabulek s  přidělenou registrační značkou.

Úřad práce.                                                                                                                                                    

I když jsou k  základním registrům úřady práce v  některých agendách připojeny, stále však platí pro Jana Nováka dle platných zákonných ustanovení v  oblasti státní sociální podpory, pěstounské péče, dávek pro osoby zdravotně postižené, příspěvku na péči, hmotné nouze i podpory v  nezaměstnanosti 8 denní oznamovací povinnost. Musí tedy do 8 dnů od změny adresy trvalého pobytu tuto změnu příslušnému oddělení úřadu práce nahlásit.

Živnostenský úřad.

Živnostenskému úřadu nemusí Jan Novák, pokud podniká, změnu adresy trvalého pobytu hlásit. Adresu trvalého pobytu změní živnostenské úřady v  rejstříku živnostenského podnikání samy. Mějte však na paměti, že adresa sídla podnikatele zůstává na původní adrese a v  případě změny adresy sídla je nutné novou adresu sídla do 15 dnů nahlásit (na jakémkoli živnostenském úřadě, bez ohledu na místní příslušnost). Pouze pokud Jan Novák již dříve oznámil živnostenskému úřadu, že při změně adresy trvalého pobytu požaduje změnit sídlo na stejnou adresu, jako je adresa trvalého pobytu, není povinen při změně adresy trvalého pobytu změnu sídla živnostenskému úřadu oznamovat.

Česká správa sociálního zabezpečení.  

V  případě, že Jan Novák pobírá důchod, musí změnu nahlásit sám. Způsob hlášení změny u příjemců důchodu závisí na způsobu výplaty důchodu, tj. zda v  hotovosti na pobočce pošty nebo na účet u peněžního ústavu.

1.             Jan Novák pobírá důchod na poště

Pokud Janu Novákovi ČSSZ vyplácí důchod prostřednictvím pošty, změnu nahlásí na kterékoli poště, která převede výplatu důchodu na poštu v  novém místě trvalého pobytu a následně změnu adresy ohlásí ČSSZ.

2.             Jan Novák pobírá důchod na účet u banky

Změnu musí Jan Novák nahlásit sám – třeba formou vlastnoručně podepsaného dopisu, v  němž uvede svoje rodné číslo a novou adresu trvalého pobytu. Ten musí poslat na adresu ČSSZ, Křížová 25, Praha 5, 225 08. Je možné však také použít formulář, který je k  dispozici na webových stránkách ČSSZ a také na okresních správách sociálního zabezpečení.

Oznámení o změně je možné poslat též v elektronické podobě podepsaným uznávaným elektronickým podpisem na adresu e-podatelny:   posta@cssz.cz  nebo datovou zprávou přes informační systém datových schránek do datové schránky ČSSZ: ID 49kaiq3.

Jestli Jan Novák pobírá důchod a bydlí v  cizině, musí oznámit změnu adresy buďto písemnou formou vlastnoručně podepsaného dopisu, který zašle na výše uvedenou adresu ČSSZ (s tím, že do adresy připíše Oddělení výplat důchodů v  oblasti mezinárodních důchodových agend), nebo na výše uvedený e-mail či datovou schránku.

Další instituce, kam Jan Novák musí zatím změnu trvalého pobytu hlásit.

Jan Novák musí změnu i nadále ohlašovat především nestátním (komerčním) subjektům.

Jde především o:

Připravujeme možnost, že i komerční subjekty budou napojeny na základní registry a občanům se tak v  případě změny adresy trvalého pobytu zase o něco zjednoduší komunikace nejenom s  orgány státní správy, ale rovněž i s  komerčními subjekty.

Níže je k dispozici návod pro občana ve formátu PDF ke stažení:

  Co mám dělat, když si měním adresu trvalého pobytu_verze 4  (270,19  KB)

Jak si zřídit adresu pro doručování na přechodné bydliště?

Může nastat situace, že bydlíte na jiné adrese, než na adrese svého trvalého pobytu. V  tomto případě jde o tzv. „přechodné bydliště“. Jak si zařídit to, aby vás úřady prostřednictvím základních registrů kontaktovaly na doručovací adrese? Níže je popsán postup, jak toto provést.  

Adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, tzv. doručovací adresa, je referenčním údajem podle zákona o základních registrech. Podle zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech můžete požádat o zavedení doručovací adresy do informačního systému evidence obyvatel.

Ohlášení adresy pro doručování, její změnu nebo zrušení, provedete na obecním úřadě v  místě svého trvalého pobytu a do informačního systému evidence obyvatel je pak tato adresa zavedena následujícími třemi způsoby:

1. občan vyplní formulář „Hlášení adresy pro doručování“ (viz příloha) v  listinné podobě. Formulář podepíše a předloží doklad k  ověření totožnosti (občanský průkaz nebo cestovní pas) přímo na podatelně „svého“ obecního úřadu, nebo
2. občan vyplněný formulář a s  úředně ověřeným podpisem podá na podatelně „svého“ obecního úřadu, případně zašle na obecní úřad v  místě svého trvalého pobytu prostřednictvím doručovatele poštovních služeb nebo prostřednictvím datové schránky (tím, že formulář převede do elektronické podoby) zprávou opatřenou zaručeným elektronickým podpisem, anebo
3. občan pověří zmocněnce na základě ověřené plné moci k  nahlášení doručovací adresy do informačního systému rovněž na obecním úřadě v  místě jeho trvalého pobytu.

Za ohlášení, změnu nebo zrušení adresy pro doručování není stanoven žádný správní poplatek.

Všechny připojené úřady k  základním registrům si tak vaši doručovací adresu, kterou si podle výše uvedeného návodu zřídíte, zavedou do svého systému a budou vás následně na tuto adresu obesílat.

Níže je k dispozici ke stažení text ve formátu PDF a dále formulář "Hlášení adresy pro doručování":

  Doručovací adresa  (208,83 KB)

  Hlášení adresy pro doručování - formulář  (36,50 KB)