Dispenzarizace je aktivní sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo trpícího onemocněním, které v době zařazování do dispenzární péče nevyžaduje poskytování akutní zdravotní péče, ale z předpokládaného vývoje nemoci lze důvodně předpokládat takovou změnu zdravotního stavu, jejíž včasné zachycení může mít zásadní význam pro další
léčbu a vývoj onemocnění a včasné zjištění nepříznivého vývoje zdravotního stavu pacienta.
Dispenzární prohlídky provádí registrující lékař nebo jiný odborný lékař v rámci aktivního a dlouhodobého sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo již trpícího nemocí nebo vadou či stavem, u kterého lze podle vývoje
nemoci důvodně předpokládat takovou změnu zdravotního stavu, jejíž včasné zjištění může zásadním způsobem ovlivnit další léčbu a zabránit hrozícímu zhoršení dosavadního zdravotního stavu pacienta.
Dispenzární prohlídky a seznam nemocí, vad a stavů, u nichž se dispenzární prohlídky provádějí, upravuje vyhláška č. 39/2012 Sb. , o dispenzární péči.
Povinnost dispenzarizujícího lékaře nejméně jednou za rok pozvat pacienta, aby se dostavil ke kontrole, ve výše citované vyhlášcevýslovně uvedena není. V ustanovení § 1 zmíněná vyhláška pouze stanoví, že: „Dispenzární prohlídky provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v takovém časovém rozmezí, které vyžaduje zdravotní stav pacienta, nejméně však
jedenkrát ročně. “
Na základě citovaného ustanovení je možné postupovat tak, že lékař pacientovi určí frekvenci návštěvy (např. „Přijdete zase za rok, v září 2018, objednejte se telefonicky alespoň měsíc předem“). Tuto výzvu je na místě zaznamenat
do zdravotnické dokumentace (v případě potřeby lze nechat pacienta tuto poznámku ve zdravotnické dokumentaci podepsat).
Četnost dispenzárních prohlídek je vždy na uvážení lékaře s tím, že alespoň jednou za rok by měl lékař pacienta vyšetřit. Vyhláška však již dále neřeší, jak postupovat u pacientů, kteří přestali komunikovat nebo na prohlídky docházet. Ministerstvo zdravotnictví ČR sice vydalo metodiku pro poskytovatele zdravotních služeb ve vztahu k dispenzární péči, která je dostupná na webových stránkách ministerstva.
Ani zde však není problematika postupu při zvaní pacientů řešena a není ani řešeno, jak má poskytovatel postupovat, pokud se pacient k prohlídce nedostaví.
V daném případě lze vycházet z toho, že pokud lékař pacienta o plánované dispenzární prohlídce prokazatelně informoval a tento se k prohlídce nedostavil (neposkytl k ní součinnost), nelze po lékaři požadovat, aby sám aktivně zjišťoval, co k tomu pacienta vedlo, příp. aby si provedení prohlídky jakkoliv vynucoval.
Mezi základními povinnostmi pacienta je při poskytování zdravotních služeb dodržovat navržený individuální léčebný postup, a to včetně podrobení se dispenzárním prohlídkám. Je tedy především odpovědností pacienta, aby se dostavil na plánovanou prohlídku. Pokud pacient s lékařem nespolupracuje, ač byl k tomu vyzván, nese i odpovědnost za případné nepříznivé následky tohoto svého postupu.
Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Dispenzarizace, dispenzární péče ve zdravotnictví - co je to, vysvětlení, zákony
Komentáře vytvořeny pomocí CComment