Stavby, stavební řízení a právo

K tomuto pochybení došlo vinou katastrálního úřadu KÚ ČR, který mi sdělil, že 1984 při zákresu do mapy došlo k odlišnostem ve zobrazení v mapě evidence nemovitostí chybným ztotožněním hranice užívacího stavu s hranicí vlastnickou. Od 1993 je garantováno, že stav zápisů v KN a skutečnými hranicemi je totožný, takže co je zapsáno v KN musí odpovídat skutečnosti a obráceně skutečný stav musí odpovídal zápisu v KN. Odstranění tohoto pochybení nebylo provedeno ani v roce 2001 při digitalizaci map, kdy nebyla u našich pozemků shledána žádná sporná hranice a neproběhlo žádné řízeni. Statutární město se vlastníkem stalo hromadným návrhem 28.5.1997, na základě zákona 172/1991. Nikdy jsem městem nebyla kontaktována a požádána o odstranění neoprávněné stavby. Již v této době jsem byla vlastníkem tohoto pozemku, protože jsem jej řádně vydržela. Splnila jsem všechny 3 nutné podmínky vydržení, stejně jak moji čtyři sousedé. Několikrát jsem se obrátila se žádostí o uznání vydržení pozemku na statutární město. Žádost mi byla zamítnuta, přestože jejich právník z AK se vyjádřil slovy: "Pokud by paní Nováková již v roce 2001 skutečně splnila všechny podmínky vydržení, její vlastnické právo k části sporného pozemku se nepromlčuje a ona je jeho vlastnicí." Při zjištění stavby na pozemku města mi bylo sděleno, že SÚ bude žádat odstranění stavby, protože je stavba o 8 m2 větší a podléhá stavebnímu řízení. Neprodleně jsem požádala o dodatečné povolení stavby. Odkoupení námi oploceného pozemku od města jsem radikálně odmítla, protože jsem přesvědčena, že jsme já i sousedé pozemek vydrželi. Znalec města odhadl 1m2 pozemku orná půda a ostatní plocha, u kterých není v cenové mapě města uvedena cena a pozemek je označen písmenem N, na 1.000 Kč. Pod hrozbou zbourání stavby jsem byla donucena podepsat nájemní smlouvu nejen pod stavbou, ale na celý pozemek. K podpisu nájemní smlouvy mi byl předložen text, v němž bylo uvedeno, že při ukončení nájemní smlouvy bude stavba odstraněna a pozemek bude uveden do původního stavu. Tento text jsem odmítla podepsat, protože jsem oponovala, že na pozemku stavba již je, tedy původní stav je se stavbou. Tento odstavec smlouvy byl tedy vypuštěn a já jsem smlouvu podepsala. Sousedé nátlak města nevydrželi a pozemky si raději koupili. Po uplynutí 4 let placení nájemného za svůj pozemek jsem smlouvu řádně vypověděla a zaplatila nájemné za dobu nájmu. Vypovězení nájemní smlouvy městem nebylo nikdy zpochybněno. Asi po roce mi byl od OS doručen platební rozkaz za užívání pozemku bez právního důvodu, na který jsem odpověděla odporem proti platebnímu rozkazu s potřebnými doklady. Na všechno o čem zde píšu mám doklady. Předvolání k soudu mám na 10.4.2018. Mohu u soudu namítnout promlčení práva na odstranění neoprávněné stavby a tím poukázat na protiprávní jednání města? Stavba byla ohlášena na MěstNV a postavena v roce 1990. Podle zákona 172/1991 Sb. přešel majetek státu na obce v roce 1991 a ty měly podle § 8 tohoto zákona do roka provést zápis do KN. Vzhledem k tomu, že tak město ve stanovené lhůtě neučinilo, přešel majetek obce zpět na stát. Stalo se tak až v roce 1997 hromadným návrhem, kdy uplynula tříletá lhůta promlčení práva na odstranění neoprávněné stavby. Jak požádát o řešení mimořádného vydržení v roce 2019? Také určovací žalobou k soudu? Postup a jednání pracovníků statutárního města (stavební úřad, majetkoprávní odbor) nese znaky zneužití pravomoci úřední osoby. Prosím o radu jak se bránit. Děkuji, Sandra