Mám otce, ročník 1951, který přišel o jednu nohu, je diabetik a má spousty dalších zdravotních problémů a užívá velké množství léků. Před několika lety jsem od něj koupila dům a splácím hypotéku, Do kupní smlouvy jsme dali výprosu. Otec ale začal neuměřeně pít. Každý den je opilý, což je vzhledem k jeho zdravotnímu stavu velmi rizikové.
Každý den ho zvedám ze země, každý den se bojím, aby se doma něco nestalo, každý den mu nosím obědy z práce, které si nedám já, aby alespoň něco jedl. Je to pro mě hrozně frustrující a psychicky vyčerpávající. Kromě toho, v rozporu se smlouvou hradím polovinu nákladů, daň z nemovitosti atd. V domě mám upravené vrchní patro a občas tam přespávám. Ale nechci to tak. Stavím s přítelem dům poblíž a ráda bych žila v klidu jinde, ale není to možné. Podle informací dostupných na internetu nemám žádnou možnost obrany. Opravdu to tak je? Není možnost nařízení léčby? Není možnost přesunu někam, kde k alkoholu nebude mít přístup? Omezení svéprávnosti? Představte si situaci, kdy spadne, bez nohy se nezvedne, opilý u sebe nemá mobilní telefon, potřebuje si píchat inzulín 4x denně a to samozřejmě není schopen udělat. Sobecky mě nutí tam pořád být a způsobuje mi to potíže v osobním životě i v práci. Kontaktovala jsem ve věci sociální pracovnici, jeho obvodního lékaře a nikdo mi nepomůže. V příloze taktéž fotografie, jak vypadá můj každodenní příchod "domů". To nemluvím o obtěžujícím smradu z alkoholu a cigaret úplně všude. Když potřeboval peníze na úpravy domu, aby tam mohl se svým handikepem fungovat, a mě poprosil, zda bych od něj dům koupila, zavázal se chovat slušně a dávat na sebe pozor, před svědky. To nemá žádnou váhu? Opravdu musím platit hypotéku za místo, které mě psychicky ničí? Neměla by svoboda jednoho končit tam, kde začínají práva druhého? Děkuji za Váš čas. Monika.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment