Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Vyměřovací základ určuje, jak vysoký příjem je započítán při výpočtu důchodu a zároveň z jakého příjmu jsou odváděny platby na sociální pojištění. U zaměstnance odpovídá hrubé mzdě za příslušný kalendářní rok. U osoby samostatně výdělečně činné odpovídá ročnímu vyměřovacímu základu pro stanovení pojistného. Pokud někdo vykonává samostatnou výdělečnou činnost a zároveň je v příslušném kalendářním roce zaměstnán, je vyměřovací základ roven součtu hrubé mzdy a ročního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného.

Vyloučené dny jsou kalendářní dny, které se odečítají od počtu kalendářních dnů v rozhodném období při stanovení denního vyměřovacího základu (průměrného příjmu). Tyto dny se nezapočítávají proto, aby nedošlo k neodůvodněnému snížení denního vyměřovacího základu, a tím i ke snížení výše dávky nemocenského pojištění. Vyloučenými dny jsou kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které nenáleží náhrada příjmu. Dále k těmto dnům patří kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za něž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, a kalendářní dny, za které jsou zaměstnanci vypláceny nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné nebo otcovská. Vyloučenými dny u osoby samostatně výdělečně činné jsou dny připadající na kalendářní měsíce, kdy nebyla pojištěná nebo se za ně, podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, neplatí pojistné.

Vyloučené doby slouží při výpočtu důchodu při stanovení výpočtového základu. Jejich funkcí je při výpočtu zabránit tomu, aby doby bez příjmu (jako například doba nemoci) snižovaly průměr stanovený z vyměřovacích základů. Proto se tyto doby bez příjmu pro účel stanovení průměru neberou v úvahu. Vyloučenými dobami jsou především doba nemoci (dočasné pracovní neschopnosti), všechny náhradní doby, doby, kdy pojištěnec byl poplatníkem pojistného, ale nelze z nějakého důvodu stanovit vyměřovací základ. Tyto doby jsou dobami vyloučenými, pokud se nekryjí s dobou, kdy měl pojištěnec jakékoli příjmy zahrnuté do vyměřovacího základu, s dobou účasti na důchodovém pojištění u osoby samostatně výdělečně činné nebo s dobou dobrovolné účasti na pojištění, popř. některými dalšími situacemi. Platí tedy, že pokud by se měla vyloučená doba krýt s dobou, kdy pojištěnec vykazuje příjmy, přednost má obecně započítání příjmu. Protože to však v některých individuálních případech může být pro pojištěnce při výpočtu důchodu nevýhodou, může při podání žádosti o důchod zažádat o přednostní přihlédnutí k vyloučeným dobám. Takovou možnost má i dodatečně do 30 dnů po doručení rozhodnutí o přiznání důchodu.

Pokud někomu nevyhovuje to, jaká mu byla určena příslušnost k právním předpisům, může požádat o výjimku z příslušnosti k právním předpisům (např. je určena příslušnost k německým právním předpisům, ovšem osoba by chtěla podléhat předpisům českým). Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 umožňuje, aby se dva nebo více členských států dohodly na udělení výjimky z tohoto určení příslušných právních předpisů. Udělená výjimka z příslušnosti k právním předpisům platí jednotně pro všechny oblasti sociálního zabezpečení. To znamená, že není možné, aby byla osoba na základě výjimky důchodově pojištěna podle právních předpisů jednoho členského státu a zdravotně pojištěna podle právních předpisů druhého členského státu.

►(nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009)

Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti je označení pro jednu z činností při poskytování sociálních služeb. Tato činnost je vykonávána při poskytování 12 z celkového počtu 33 druhů sociálních služeb (v případě dalších tří druhů sociálních služeb je činnost označena pouze jako „aktivizační činnosti“) a u různých druhů sociálních služeb může mít odlišné zaměření, obsah (tj. konkrétní úkony, které jsou při vykonávání této činnosti prováděny) a cíle. Činnost zahrnuje tyto různé úkony nebo jejich skupiny (u většiny druhů sociálních služeb připadají v úvahu dvě nebo více uvedených možností nebo jejich částí):

• nácvik a upevňování (nebo pomoc s nácvikem a upevňováním) motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,
• pomoc a podpora rodině v péči o dítě, podpora při zvládání výchovy dětí,
• pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou,
• podpora v oblasti partnerských vztahů,
• podpora při zajištění chodu domácnosti,
• podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí včetně využívání běžně dostupnýchslužeb a informačních zdrojů,
• podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do pracovního procesu,
• pracovně-výchovná činnost,
• vytvoření a zajištění podmínek pro přiměřené vzdělávání nebo pracovního uplatnění, poskytnutí podpory pro přiměřené vzdělávání,
• volnočasové a zájmové aktivity
• a zajištění podmínek pro společensky přijatelné volnočasové aktivity.

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

Výdělečná činnost s pobíráním starobního důchodu znamená, že pojištěnec souběžně pracuje a pobírá starobní důchod. Ve výkonu výdělečné činnosti není žádným způsobem omezen bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou. Nemusí výdělečnou činnost přerušit ani při odchodu do důchodu. Výkonem výdělečné činnosti při pobírání důchodu se dále starobní důchod zvyšuje, protože pojištěnec při ní odvádí plnou výši pojistného. Za každých 360 dnů se zvýší důchod o 0,4 % výpočtového základu. Do této doby se však nezapočítává např. doba nemoci. Nárok na přepočítání důchodu z důvodu výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod má vždy následující den po získání dalších 360 dnů (přepočet je však proveden pouze na základě žádosti). Kromě takového postupu je situaci práce po dosažení nároku na starobní důchod možné řešit i jinak: pobírat kromě výkonu výdělečné činnosti poloviční důchod nebo odložit žádost o důchod a pracovat na procenta (neboli konat výdělečnou činnost po vzniku nároku na důchod).

Výkon výdělečné činnosti je činnost uvedená v hesle pojištěnec za tam uvedených podmínek.

Všeobecný vyměřovací základ a jeho růst hrají při výpočtu důchodu důležitou roli především v procesu nazývaném indexace. Jde o číselnou hodnotu (stanovenou každoročně vyhláškou) odvozenou z minulého vývoje vyměřovacích základů vykázaných pojištěnci v České republice. Hodnota všeobecného vyměřovacího základu tedy postupně roste podobně jako průměrná hrubá mzda v České republice. Roční nárůst všeobecného vyměřovacího základu se používá při indexaci při výpočtu důchodu – určuje, jakým koefi cientem nárůstu budou za jednotlivé roky při výpočtu důchodu navyšovány minulé vyměřovací základy zaznamenané za rozhodné období, tak aby nedocházelo k jejich znehodnocení vývojem mezd. Je však zaručeno, že i kdyby došlo meziročně k poklesu průměrné mzdy, všeobecný vyměřovací základ zůstane na „loňské“ hodnotě.

Volný pohyb osob jako jedna ze čtyř základních svobod vnitřního trhu Evropské unie především umožňuje změnu místa pobytu za účelem výkonu pracovní činnosti nebo podnikání, tedy možnost usadit se a pracovat (případně podnikat) na území kteréhokoli členského státu. Svoboda volného pohybu není vázána na výkon výdělečné činnosti, je právem každého občana EU, i pokud není ekonomicky aktivní, ale může podléhat některým omezením (zejména mít pro pobyt v jiném státě dostatečné fi nanční prostředky a zdravotní pojištění).

Vhodným zaměstnáním pro účely zprostředkování zaměstnání Úřadem práce ČR se rozumí zaměstnání, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, je sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než tři měsíce a odpovídá zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání a pokud možno jeho kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání. V případě uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než jeden rok, je vhodným zaměstnáním takové zaměstnání, které nemusí být sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než tři měsíce, anebo takové, jehož délka pracovní doby musí činit nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby. Pro uchazeče o zaměstnání, který má být umístěn na výkon veřejně prospěšných prací, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, jehož délka pracovní doby činí nejvýše polovinu délky stanovené týdenní pracovní doby podle zákoníku práce a které odpovídá jeho zdravotní způsobilosti.

►(zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů)

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)