Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

V územním opatření o stavební uzávěře nejsou uvedeny podmínky, co má být obsahem smlouvy o spolupráci ani v obecných obrysech. Podala jsem žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/199 Sb. o svobodném přístupu k informacím, kde jsem město žádala o obsah smlouvy, na základě které nám nebyla schválena výjimka ze stavební uzávěry.

Jak řešit případy, kdy prohlášení vlastníka SVJ (vložené do katastru nemovitostí v roce 1999) neodpovídá dnes (01.03.2018) platným zákonům a proto ani upraveným stanovám dle NOZ. Např. :

Účastni nemocenského pojištění nejsou studenti a žáci. Nejde totiž o osoby, které v době nemoci přicházejí o výdělek.

Podmínkou účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců je výkon činnosti na území ČR. Vykonává-li však zaměstnanec přechodně práci mimo území ČR, nemá to vliv na jeho pojištění. Pojištěni jsou i zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU. Uvedené pravidlo se použije v případech, kdy mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení nebo nařízení ES 883/2004, popř. EHS 1408/71 (dále jen „mezinárodní smlouva“), nestanoví jinak.

Druhou podmínkou je minimální výše sjednaného příjmu,   jedná se o tzv. rozhodný příjem.    

Od 1.1.2014 byla  zrušena zvláštní úprava podmínek účasti na nemocenském pojištění pro krátkodobá zaměstnání, tj. zaměstnání, která neměla trvat a ani netrvala déle než 14 dnů. Zaměstnání se proto z hlediska podmínek účasti na nemocenském pojištění dělí na zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce, na zaměstnání malého rozsahu a na ostatní zaměstnání.  

• U zaměstnání malého rozsahu, kterým je míněno zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je  nižší než rozhodný příjem, kterým je  od 1.1.2023 a i v roce 2024 částka ve výši 4 000 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec  pojištěn jen v těch  měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu  

Ke změně od 1.1.2024 dochází u DPP, kde jsou pro vznik účasti na pojištění nastaveny dva limity.  

• prvním limitem je rozhodný příjem ve výši nižší než 10 500 Kč pro jednu Dohodu o provedení práce,  
  
• druhým limitem se stanovuje v roce 2024 rozhodný příjem ve výši 17 500 Kč, nepřesáhne-li při souběhu více DPP u různých zaměstnavatelů, tzv. kumulace dohod, rozhodný příjem v součtu ze všech dohod tuto částku, účasti na nemocenském pojištění nevzniká.  

V případě, že bude v kalendářním měsíci překročen rozhodný příjem u zaměstnání malého rozsahu nebo jeden nebo druhý limit u DPP, vznikne zaměstnanci účast na pojištění a dojde ke „zpojistnění“ příjmu. Pojistné platí zaměstnavatel i zaměstnanec, každý svoji část.

Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká dnem, ve kterém nastoupili do práce (za tento den se považuje i den přede dnem nástupu do práce,   za který náležela náhrada mzdy nebo platu, nebo za který se mzda nebo plat nekrátí) a zaniká dnem skončení  pracovního poměru.

Příklad:   Vznik účasti na nemocenském pojištění
Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednán den nástupu do práce na pátek 27. 10. 2017. Za tento den mu
náleží náhrada mzdy, protože jde o státem uznaný svátek. V pondělí 30. 10. 2017 nepracuje, jelikož čerpá
pracovní volno s náhradou mzdy. Do zaměstnání nastoupí v úterý 31. 10. 2017. Účast na nemocenském pojiš-
tění mu vznikne 27. 10. 2017.

Povinně účastni nemocenského pojištění jsou též smluvní zaměstnanci (při splnění stanovených podmínek). Smluvním zaměstnancem se rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je v "nesmluvní cizině", tedy ve státě mimo území Evropské unie nebo některého ze států, s nímž má ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je pracovně činný v ČR u zamněstnavatele se sídlem na území ČR (tzv. smluvní zaměstnavatel).  

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se k 1.1.2024 vyplácí šest druhů dávek: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, dlouhodobé ošetřovné a dávka otcovské poporodní péče - otcovská. OSVČ a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění (jsou účastni nemocenského pojištění), mají nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM) a otcovskou.  

Splnění podmínek nároku na dávky se z  každé účasti na nemocenském pojištění posuzuje samostatně. Při souběhu nároků na tutéž dávku z  více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se však poskytne ze všech zaměstnání pouze  jedna dávka, která se vypočte z  příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v  těhotenství a mateřství).   Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí  Územní správy sociálního zabezpečení*.  

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5    územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.

Podmínkou nároku na tuto dávku v roce 2024 je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Pro OSVČ přitom platí ještě jedna podmínka pro získání PPM, a to, že její nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.

PPM mohou čerpat také muži. Týká se to zejména otců dětí či manželů matek, a to tehdy, když PPM nepobírá matka dítěte, protože onemocněla anebo uzavřela písemnou dohodu s manželem nebo otcem dítěte o převzetí dítěte do péče (lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte). Tato podmínka se týká zaměstnanců i OSVČ. Pro OSVČ přitom platí ještě jedna podmínka pro získání PPM, a to, že její nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.

Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) u PPM začíná nástupem na PPM, který si pojištěnka volí v rozmezí mezi počátkem 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud si pojištěnka nástup v tomto období neurčí, nastává nástup na PPM počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Podmínkou nároku na tuto dávku v roce 2024 je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Pro OSVČ přitom platí ještě jedna podmínka pro získání PPM, a to, že její nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.

PPM mohou čerpat také muži. Týká se to zejména otců dětí či manželů matek, a to tehdy, když PPM nepobírá matka dítěte, protože onemocněla anebo uzavřela písemnou dohodu s manželem nebo otcem dítěte o převzetí dítěte do péče (lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte). Tato podmínka se týká zaměstnanců i OSVČ. Pro OSVČ přitom platí ještě jedna podmínka pro získání PPM, a to, že její nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.

Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) u PPM začíná nástupem na PPM, který si pojištěnka volí v rozmezí mezi počátkem 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud si pojištěnka nástup v tomto období neurčí, nastává nástup na PPM počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Vyrovnávací příspěvek v  těhotenství a mateřství  (dále jen VPTM) 2024

Redukce  se provede tak, že 

• u nemocenského  a  ošetřovného  90  % DVZ 
• u  peněžité pomoci v  mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v  těhotenství a mateřství 100  % DVZ

•   60  %  rDVZ od 15. kalendářního dne trvání DPN do 30. kalendářního dne DPN
•   66 %  rDVZ od 31. kalendářního dne DPN nebo karantény  činí
•   72 %  rDVZ  od 61. kalendářního dne DPN nebo karantény