Měla bych dotaz týkající se finančního vyrovnání. Můj bývalý přítel žil 3 roky v mém bytě. Neměl zde trvalý pobyt. Máme spolu 2,5 leté dítě a čeká nás opatrovnický soud, neboť jsme se rozešli. Přítel po mne nyní vyžaduje finanční vyrovnání za práce, které na bytě po čas společného soužití udělal.
Dělali jsme společně nové podlahy, koupelnu atd. Udělal si odhad, že by to mělo činit 180.000 Kč. Materiál jsem platila já, on maximálně koupil hřebíky, lepidla a ty menší položky. Po čas spolužití, platil nájem 4000 Kč, jídlo a věci do domácnosti. Já, ačkoliv jsem na mateřské, jsem platila hypotéku 7500 Kč, elektriku, internet a dokonce i jeho mobil. Nyní mi vyhrožje, pokud budu dělat problémy a nebudu se chtít dohodnout na péči o dítě jak on chce, tak bude soudně po mě tuto částku - 180 000 Kč vymáhat. Prosím poraďte mi, zda vůbec má nějaké právo na mne tuto částku vymáhat? Vždyť jsme tady bydleli spolu. Je to vůbec nějak dokazatelné, co a za jakou částku zde udělal? Opatrovnický soud máme 12.12.2012, on chce dítě do střídavé péče, s tím já nesouhlasím. Na malou mi zatím nepřispívá, přestože jsem na mateřské a platím hypotéku. Prý je to můj problém. Děkuji, Dagmara
Odpověď:
Nejprve k finančnímu vyrovnání:
Je třeba abyste do jednání zajistila maximum písemných podkladů, které budou dokládat, že jste se finančně na bytě podílela výrazně více než bývalý partner a že jeho žádost o finanční vyrovnání je neopodstatněná (např. fakturami na Vaše jméno, výpisy z Vašeho účtu dokládající provedení plateb).
Placení nájmu a spotřebních položek je běžnou součástí života každého člověka, v těchto položkách nelze spatřovat výdaje mimořádného nebo významného charakteru, za něž náleží finanční vyrovnání.
Počítejte s tím, že partner se pokusí na soudním jednání svůj požadavek doložit tak říkajíc za každou cenu (daňovými doklady získaných od třetích lidí apod.). Pokud by Vám chyběla nějaká faktura či daňový doklad, vyžádejte si od firmy, která službu provedla potvrzení o provedené službě.
K Vašemu výživnému:
Podle § 95 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině máte nárok na příspěvek na výživu a úhradu některých nároků souvisejících s těhotenstvím a porodem, a to po dobu dvou let. Nárok se promlčí uplynutím lhůty tří let od porodu dítěte. Je nejvyšší čas (dceři budou 3 roky v blízké době), abyste podala žalobu na výživné neprovdané matky (tedy pro sebe), potřebu odůvodněte rozpadem vztahu a vzhledem k péči o dítě sníženou výdělečnou schopností. Pokud prokážete (opět daňové doklady apod.), že jste v souvislosti s těhotenstvím a porodem měla náklady, které jste nesla sama (výbava pro dceru, nábytek a pomůcky pro dítě), vymáhejte v rámci žaloby na výživné i tyto náklady.
Střídavá výchova dítěte je nejzávažnější část, na kterou se musíte nejlépe připravit.
I s ohledem na nízký věk a pohlaví dítěte by totiž soud mohl střídavou výchovu určit.
Podle § 26 odst. 2 zákona o rodině platí, že "jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby."
Vzhledem k tomu, že otec dítěte navrhuje střídavou výchovu, je třeba obranu proti tomuto návrhu založit na několika argumentech (a ty pochopitelně podložit):
1. zájem o dítě - návštěvy otce dítěte od vašeho rozchodu, jejich průběh, poskytování finančních prostředků pro dítě, podíl na rozhodování o výchově a budoucnosti dítěte (kdo vybíral mateřskou školku, kdo s dcerou absolvoval lékařské prohlídky apod.)
2. shoda rodičů na výchově dítěte - neschopnost dosáhnout shody je jeden ze závažných argumentů proti nařízení střídavé péče (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 266/10 ze dne 18. 8. 2010; není nutné se s ním seznamovat, pouze kdybyste měla zájem) - klasickou ukázkou neschopnosti shody partnerů jsou neodůvodněné negativní vztahy s rodiči partnerů a zakazování návštěv dítěte, tedy popírání sociální adaptace dítěte v rodině
3. V současné době soudní judikatura zastává názor, že "zájmem dítěte nepochybně je, aby bylo především v péči obou rodičů, a není-li to možné, pak toho z rodičů, který k tomu má lepší předpoklady, mimo jiné uznává roli a důležitost druhého rodiče v životě dítěte a je přesvědčen, že i ten druhý je dobrým rodičem", proto je třeba nebagatelizovat roli otce v životě dcery, ale v rámci řízení spíše prokázat, že v současné době není střídavá péče vhodná (nestabilní sociální zázemí otce, rozchod z důvodu psychické poruchy nebo závislosti na návykových látkách)
4. důvodnost nesouhlasu matky - nesouhlas se střídavou výchovou nesmí být založen jen na zjevně iracionálním nebo nepřezkoumatelném důvodu. Jestliže půjde o tento iracionální či nepřezkoumatelný důvod, anebo bude v řízení prokázáno, že jde o nesouhlas spočívající na důvodu prokazatelně nemajícím negativní vliv na zájem dítěte, nemůže soud na tomto nesouhlasu vystavět rozhodnutí, kterým návrhu na svěření dítěte do střídavé (společné) péče nevyhoví.
5. poukázat na výhružky (pokud můžete pokusit se je i prokázat, např. nahrávkou - zda soud k nahrávce jako důkazu přihlédne záleží na něm); Ústavní soud totiž zastává názor, že "Svěření dítěte do střídavé výchovy rodičů nesmí být ústupkem jejich vzájemné rivalitě, ale vyjádřením kvalitního a pozitivního vztahu rodičů k dítěti; to předpokládá toleranci, vyspělost a dobrou vůli všech zúčastěných. Rozhodnutí o střídavé výchově nezletilého dítěte by mělo vycházet z jejich společné vůle a dohody, schopnosti spolu komunikovat a spolupracovat a nezapojovat dítě do svých vzájemných problémů. Podle názoru Ústavního soudu není v tomto případě podstatná otázka, proč rodiče nejsou ochotni spolu spolupracovat a komunikovat, nýbrž to, že jim v daném případě chybí ochota a vyspělost v zájmu nezletilé dcery spolu kooperovat." (viz. rozhodnutí I. ÚS 48/04 ze dne 27. 1. 2005).
A to nejdůležitější nakonec - zajistěte si pomoc doporučeného advokáta (např. kamarádkou, která řešila svěření dítěte do péče), sama nejste ani odborně ani psychicky dostatečně vybavená na to, abyste náročný soud o Vaše dítě zvládla.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment