Rodinné právo

Podle § 47 zákona o mezinárodním právu soukromém platí, že: Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Jsou-li manželé cizinci a žalovaný nemá obvyklý pobyt v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie a ani není občanem členského státu Evropské unie a nemá domicil ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska nebo v Irsku, je pravomoc českých soudů ve věcech uvedených v odstavci 1 dána, jestliže
a) oba manželé měli v České republice obvyklý pobyt a žalobce má ještě obvyklý pobyt v České republice,
b) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a druhý manžel se připojil k návrhu, nebo
c) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud máte s manželkou (nebo alespoň jeden z vás má) v České republice obvyklý pobyt, můžete se zde rozvést podle českého právního řádu i tehdy, když nejste českými občany a neuzavřeli jste manželství v České republice.
Pokud se s manželkou na všem podstatném dohodnete, půjde o tzv. nesporný rozvod (rozvod dohodou). Pokud máte děti, musíte nejprve soudu předložit dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu manželství. Jakmile soud tuto dohodu schválí, můžete následně podat návrh na nesporný rozvod manželství, ke kterému přiložíte dohodu o vypořádání společného jmění manželů (SJM) - dohoda by měla upravovat také bydlení po rozvodu manželství a případné právo na výživné po rozvodu, pokud se na něm s manželkou dohodnete. Pokud se na kterékoliv z výše uvedených věcí nedohodnete, budete muset absolvovat tzv. sporný rozvod, při kterém soud zkoumá příčiny rozvratu manželství, což může být pro manžele nepříjemné.