Okresním soudem jsem byla ustanovena opatrovníkem mladému muži, který byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům. Není způsobilý nakládat movitým a nemovitým majetkem, jehož hodnota přesahuje 500 Kč. Tento rozsudek nabyl právní moci v červnu 2013. Chlapec dovršil 18. narozeniny v srpnu 2012, v roce 2011 mu byl přiznán PID pro psych. dg. Mé dotazy:
Prosím o radu v teoretické rovině. Určuje-li soud okamžik postoupení pohledávky, může vycházet z okamžiku oznámení postoupení pohledávky nebo z okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi věřitelem a postupníkem. V praxi se nemusí jednat o stejný okamžik, dokonce může dojít i k tomu, že postoupení pohledávky je dlužníku oznámeno před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky.
Prosím o radu v teoretické rovině. Určuje-li soud okamžik postoupení pohledávky, může vycházet z okamžiku oznámení postoupení pohledávky nebo z okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi věřitelem a postupníkem. V praxi se nemusí jednat o stejný okamžik, dokonce může dojít i k tomu, že postoupení pohledávky je dlužníku oznámeno před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky.
Prosím o radu v teoretické rovině. Určuje-li soud okamžik postoupení pohledávky, může vycházet z okamžiku oznámení postoupení pohledávky nebo z okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi věřitelem a postupníkem. V praxi se nemusí jednat o stejný okamžik, dokonce může dojít i k tomu, že postoupení pohledávky je dlužníku oznámeno před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky.
Prosím o radu v teoretické rovině. Určuje-li soud okamžik postoupení pohledávky, může vycházet z okamžiku oznámení postoupení pohledávky nebo z okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi věřitelem a postupníkem. V praxi se nemusí jednat o stejný okamžik, dokonce může dojít i k tomu, že postoupení pohledávky je dlužníku oznámeno před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky.
Prosím o radu v teoretické rovině. Určuje-li soud okamžik postoupení pohledávky, může vycházet z okamžiku oznámení postoupení pohledávky nebo z okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi věřitelem a postupníkem. V praxi se nemusí jednat o stejný okamžik, dokonce může dojít i k tomu, že postoupení pohledávky je dlužníku oznámeno před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky.
Prosím o radu v teoretické rovině. Určuje-li soud okamžik postoupení pohledávky, může vycházet z okamžiku oznámení postoupení pohledávky nebo z okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi věřitelem a postupníkem. V praxi se nemusí jednat o stejný okamžik, dokonce může dojít i k tomu, že postoupení pohledávky je dlužníku oznámeno před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky.
Prosím o radu v teoretické rovině. Určuje-li soud okamžik postoupení pohledávky, může vycházet z okamžiku oznámení postoupení pohledávky nebo z okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi věřitelem a postupníkem. V praxi se nemusí jednat o stejný okamžik, dokonce může dojít i k tomu, že postoupení pohledávky je dlužníku oznámeno před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky.
Manželka je spoluvlastníkem rodinného domu. Z domu je odhlášena, trvalý pobyt má jinde. V domě bydlí a je trvale hlášen její bratr, druhý spoluvlastník domu. V případě, že nebudou řádně hrazeny náklady spojené s provozem domu (elektřina , voda apod.), budou vymáhány jen po osobě v domě trvale bydlící , tedy bratrovi, nebo v případě jeho neplacení i po mé manželce jako spoluvlastníkovi?
Manželka je spoluvlastníkem rodinného domu. Z domu je odhlášena, trvalý pobyt má jinde. V domě bydlí a je trvale hlášen její bratr, druhý spoluvlastník domu. V případě, že nebudou řádně hrazeny náklady spojené s provozem domu (elektřina , voda apod.), budou vymáhány jen po osobě v domě trvale bydlící , tedy bratrovi, nebo v případě jeho neplacení i po mé manželce jako spoluvlastníkovi?