V obecné rovině dle § 1181/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky je povinen platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (kam samozřejmě spadají i dodávky tepla).
Této problematice se podrobně věnuje zákon č. 67/2013 Sb. , dle jehož § 1/2 platí, že je-li v bytovém domě nebytový prostor (což je i Váš případ), vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se bytů přiměřeně i na tento nebytový prostor.
Dle § 10 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že ustanovení tohoto zákona upravující postup pro společenství vlastníků jednotek se použijí přiměřeně i tam, kde společenství vlastníků jednotek nevzniklo a dům je rozdělen na bytové jednotky (což je, jak předpokládám, případ Vašeho bytového domu).
Rozúčtování nákladů na vytápění je upraveno v § 6 zákona č. 67/2013 Sb. Je nicméně pravdou, že se jedná o právní úpravu dosti nepřehlednou (resp. obtížně uchopitelnou).
Zákon č. 67/2013 Sb. rozlišuje v této souvislosti základní a spotřební složku nákladů na vytápění. Co se týče základní složky, má být mezi příjemce služeb rozpočítávána podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce (tedy v celém bytovém domě). Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou (to platí pouze v případě, že dle platné právní úpravy musí být ve Vašich bytech instalována příslušná měřidla).
Podrobně je pak problematika rozúčtování nákladů na dodávky tepla upravena vyhláškou č. 269/2015 Sb. Dle této vyhlášky (mimo jiné) platí, že:
- podlahovou plochou je podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem; nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků,
- započitatelnou podlahovou plochou je podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce.
S ohledem na značnou složitost výše citovaných právních předpisů a s ohledem na skutečnost, že ve Vašem domě je teplo dodáváno „z vlastních zdrojů“ (tzn. že si topíte sami a teplo Vám není dodáváno žádným externím subjektem), Vám doporučuji přidržet se Vámi zmíněného výpočtu (tzn. rozpočítávat zálohy na náklady vytápění dle podlahové plochy nebytových prostor (a to se zohledněním poměrů, v jakých jsou tyto nebytové prostory spoluvlastněny).
Není-li však dotyčný soused ochoten respektovat návrhy zbývajících obyvatel bytového domu, zůstanou Vaše výpočty vždy pouze „na papíře“. Pro realizaci těchto výpočtů by bylo nutné (nedojde-li k dohodě s dotyčným sousedem) zahájit soudní řízení (což je varianta, kterou, jak předpokládám, nepreferujete).
Výpočet výše záloh můžete konzultovat s garantem shora uvedených právních předpisů, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj:
https://www.mmr.cz/cs/Uvodpopř. se se svým dotazem můžete zkusit obrátit například sem:
https://vytapeni.tzb-info.cz/16658-pravidla-rozuctovani-tepla-v-ceske-republiceCo se týče příspěvků do fondu oprav, zůstane jejich výše ve vztahu k dotyčnému sousedovi samozřejmě nezměněna (změna způsobu vytápění jeho bytu nemůže mít na výši tohoto příspěvku žádný vliv).
Pakliže budou finanční prostředky z fondu oprav používány pro opravu kotle (či zařízení souvisejícího s vytápěním), bude dle mého názoru možné tyto prostředky použít bez ohledu na skutečnost, že dotyčný soused vytápí svůj byt odlišně. I přes tuto skutečnost totiž stále platí, že kotel je zařízením umístěným v bytovém domě a je (jak předpokládám) předmětem spoluvlastnictví všech obyvatel bytového domu (tedy i dotyčného souseda).
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
vyhláška č. 269/2015 Sb. , o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům
Komentáře vytvořeny pomocí CComment