Občanské právo

Mezi mojí a sousedovou zahradou jsem postavil na vlastním pozemku zděný plot. Se stavbou soused souhlasil. Soused jej z jeho strany ničí nahrnutím zeminy, větví a kořenů. Na moje upozornění reagoval negativně. Dokonce tvrdí, že z jeho strany patří plot jemu. Dohoda nebyla možná. Jak se mohu bránit? Děkuji, Pavel.

Mám v nájmu byt, smlouva je psaná pouze na mě. V bytě žije se mnou také moje matka (nyní i přítelkyně). Nejsme vlastníky žádné nemovitosti. 01/2017 jsem si našel přítelkyni, která nyní žije se mnou v tomto bytě a matka s tím nesouhlasila. Snažil jsem se s matkou domluvit, ale bez úspěchu.

V dubnu 2017 jsme s rodinou koupili pozemek. Náš soused má vchod přes náš pozemek, který užívá od roku 2011. Řekli jsme mu, jestli by si mohl vytvořit vstup ze svého pozemku, jelikož tu možnost má. Odpověděl že ano. Leden 2018 jsme mu to řekli znovu - na to nám docela arogantně odpověděl, že to nejde, že v zemi vede plyn a elektrické kabely.

Potřebovali bychom radu ohledně dědictví a také úhrady za provedení práce. 2016 (pravděpodobně v létě) si nechali manželovi rodiče udělat od kamenické firmy obložení zahradní kašny mramorem. O tom, že práce proběhly a byly dokončeny víme. 01/2017 manželův otec zemřel a cca za měsíc přišel za manželovou matkou někdo z kamenické firmy, že jim dluží ještě peníze za práci.

Mám firmu, která je v nájmu. Jedná se o nemovitost o několika bytech v osobním vlastnictví. Správu nemovitosti zajišťuje firma.
1. Je možné ve vyúčtování účtovat "správu nemovitosti - bytu", zdá se mi, že správcovskou firmu platíme my nájemníci. Nepřijde mi, že by spadala správa nemovitosti pod drobnou opravu nebo běžnou údržbu. V nájemní smlouvě nemáme uvedeno, že budeme platit správu nemovitosti.

Celkem čtyři spoluvlastníci v dědickém řízení nabyli nemovitost - byt v osobním vlastnictví. Všichni spoluvlastníci se dohodli na prodeji bytu a rozdělení utržené částky. Jeden ze spoluvlastníků ale byt odmítá opustit a přestal s ostatními komunikovat. Pokusy o osobní či telefonické jednání selhávají. Nereaguje ani na dopisy a výzvy zaslané prostřednictvím doporučeného psaní Českou poštou, s. p.

Mám manželku a dva syny Jana a Jiřího. Janovi jsem daroval nějaké pozemky před 10 lety, tj. 2008. Nyní chci napsat závěť, ve které odkazuji veškerý svůj majetek manželce a Janovi rovným dílem. Má smysl do závěti připsat, že si nepřeji provádět zápočet darů na povinný díl?

Máme v ulici vodovodní přípojku budovanou 1950, která byla budována přes zahrady 6-ti sousedících pozemků. Každý pozemek má svou vodovodní šachtu s přípojku k domu. Vodárna oficiálně registruje a fakturuje pouze 1. z řady. Zbytek pozemků (domů) má své neoficiální osobní vodoměry, podle kterých se jednotlivým sousedům spotřeba rozpočítává.

Bydlím v domě svých rodičů až prarodičů. Zjistil jsem, že na mou prababičku Alžbětu (11/1842-12/1950) jsou stále vedeny dva pozemky. Podal jsem žádost o dodatečné projednání dědictví, tedy dodatečné dědické řízení k notáři. Bylo mi sděleno, že na soudu skartovali nějaké původní usnesení z roku, kdy prababička zemřela a ať se obrátím na soud.

Zajímalo by mne, zda je možné prodávat obrázky na stěnu, které budou zapaspartované pohlednice s obrázky českých výtvarníků? Předpokládám, že se na to vztahuje autorské právo a toto právo je uplatnitelné celosvětově tzn. je třeba získat souhlas patřičného výtvarníka? Jednalo by se o prodej na Novém Zélandu. Děkuji, Zita.