Občanské právo

Chtěla bych se zeptat, jestli se můžeme ještě nyní obrátit na soud, pokud neodsouhlasíme účetní závěrku za rok 2017, ve kterém probělo zateplení našeho domu. O zateplení se rozhodovalo na shromážděních našeho SVJ již v průběhu roku 2016 a my jsme výbor i jednotlivé vlastníky písemně upozornili, že lodžie jsou podle prohlášení vlastníka z roku 1995 součástí bytových jednotek a nepatří mezi společné části domu.

Vznikla mě škoda, kde byla výše do 5.000 Kč a tak to šlo přes přestupkovou komisi. Ta ale po mě chtěla odborný posudek na vyčíslení škody - ten jsem si zajistil a škoda se vyšplhala dokonce na 6.000 Kč. Nějaký čas to trvalo, ale na konci bylo vydáno rozhodnutí, kde mě jako poškozenému ukládá dané osobě uhradit vzniklou škodu + pokutu na účet města.

Rozešla jsem se přítelem (neměli jsme žádný uzavřený svazek) a nemá se jako dlužník k vracení půjčených peněz. V prosinci 2017 jsem mu půjčila 15.000 Kč. Bohužel, nesepsali jsme žádnou smlouvu o půjčení peněz. Mám pouze výpisy SMS a zprávy na Facebooku, ve kterých mě prosí o půjčení, pak i SMS, ve kterých se bavíme o vrácení peněz.

Půjčil jsem bývalému kolegovi peníze (95.000 Kč), měsíčně splácel 1.765 Kč, po určité době přestal. Mám podepsaný dokument "Uznání dluhu" na výši 59.176 Kč ze dne 10.10.2012. Pán dlužil hodně lidem a firmám. Prosím jak mám postupovat k získaní peněz zpět, nechci aby mu to "prošlo jen tak". Pokud budete chtít nějaké doplňující údaje, rád pošlu. Moc díky. Emil.

Pokud daruji či prodám nemovitost zatíženou zástavním právem (můj byt v osobním vlastnictví), může pak "nový" zástavní dlužník požadovat po kterémkoliv se solidárních dlužníků částku, kterou zaplatil bance? Nebo ji může požadovat opět jenom po mě, z důvodu, že jsem v kupní smlouvě na nemovitost, která byla předmětem hypotéčnímu úvěru uvedená jen já. Děkuji Eva

S manželkou pronajímáme byt v rodinném domě. S nájemcem jsem měl opakovaně problémy. 2017 platil nájem opakovaně pozdě a většinou až po urgencích, nezaplatil nedoplatek za 2017 za vodné a stočné a tento rok dlužil navíc 2 nájmy. Podal výpověď, běží mu výpovědní lhůta, nicméně s bytu se už odstěhoval.

Po strýci (bratrovi mé matky), který zemřel 1985, nabyla celé dědictví jako univerzální dědic jeho manželka. Hodnota dědictví byla tehdy cca 4.000 Kčs (hotovost, osobní věci). Krátce před smrtí však strýc dopsal román a předal jej nakladateli. Rok po jeho smrti kniha vyšla tiskem. V rozhodnutí o dědictví není uvedeno nic o autorských právech k dílu.

Usnesení po zemřelé manželce ze 4.5.2015, vznikla Dohoda o vypořádání spol. jmění manželů SJM, podle par. 98 až 228 zák. , 293/2012 z. ř. s. a par. 1475 až 1720 zák. 89/2012 OZ. Otci zůstala 1/4 domu, který zdědil v minulosti po svých rodičích, zbylé 3/4 zdědil tímto jeho syn. V domě jsou dvě bytové jednotky pro otce a syna, každá zvlášť.

Chtěla bych požádat o radu týkající se nově objeveného majetku/dědictví, který nebyl zahrnutý v dědickém řízení v roce 2000. Osoba, která dědila, žila ve společné domácnosti se zemřelým, ale už rovněž po smrti. V tuto chvíli by byli jedinými „přímými“ dědici dva bratranci, ale jestli dobře chápu, tak oni nespadají do právní úpravy platné v době úmrtí zůstavitele, což byl rok 2000.

Je dědická smlouva při úmrtí dědice dříve než zůstavitele součástí pozůstalosti zemřelého smluvního dědice, není-li určen v dědické smlouvě náhradník? Musí v dědické smlouvě stanovený náhradník souhlasit s podmínkami uvedenými v dědické smlouvě a musí je jako náhradník také dodržet? Musí být náhradník uzavření dědické smlouvy přítomen a musí před notářem stvrdit svůj souhlas se svým náhradnictvím? Děkuji, Irena