Občanské právo

1. února 2019 jsem půjčil jedné dívce-prostitutce 9 000 Kč ve formě „předplatného“ (jako 3 setkání po 3 000 Kč), splatnost byla dohodnuta „do měsíce“. Uskutečnilo se pouze jedno setkání, dotyčná mi dluží 6 000 Kč. Dohoda probíhala ústně, peníze jsme spolu jeli vybrat do banky. Dne 27. února mě dívka požádala zprávou na Facebooku (FB) o další peníze, aby mohla zaplatit leasing.

Mám problém s náhradou za poškození auta. Půjčila jsem synovcovi auto, jemu nějaká opilá slečna hodila dlažební kostku do okna a rozbila ho, synovec zavolal policii, dívka se přiznala. Policie to vyřešila pokutou a mně poslali vyrozumění. Pro policii je to tím, že dostala pokutu skončené.

Píši s dotazem týkajícím se nájemní smlouvy a nájemného. 2016-2019 bydlím v pronajatém bytě s automatickým ročním prodlužováním nájemního vztahu za podmínky, že "žádná ze smluvních stran nevypoví druhé nájem ve lhůtě 60 dnů před koncem nájemního vztahu". Konec nájemního vztahu připadá na 30. duben 2019. Pronajímatel mě tlačí do odsouhlasení zvýšení nájmu z původních 9500 Kč (výše nájmu se za dobu trvání vztahu nezměnila) na 12000 Kč.

Chtěla bych se zeptat zda je možné pronajmout další osobě městský byt. Jedná se o byt v Brně - střed, který jeden člověk od roku 2014 pronajímá dalším osobám. Protože se to nelíbí jedné jejich sousedce napsala podnět na příslušný úřad. Protože má strach aby se jí soused nemstil, napsala podnět anonymní. Myslíte že se s tím bude úřad zabývat?

Z lyžárny pensionu, který provozuji, byly odcizeny lyžařské boty. Klíče od lyžárny mají pouze hosté a zaměstnanci. Poškozená písemně uplatnila právo na náhradu škody. Celou záležitost prošetřovala policie ČR. Jsem si vědoma skutečnosti, že nárok na náhradu škody poškozená má. Poškozená však požaduje náhradu v plné výši (pořizovací cenu zcizených bot) i přesto, že jsou již 3 roky staré.

Bydlím s manželem u mých rodičů ve dvoupatrovém domě. Já a manžel jsme si vzali na opravu tohoto domu hypotéku. Dům mají zatím ve společném
vlastnictví rodiče, ale chtěli by ho přepsat na nás. Kvůli hypotéce však v katastru nemovitostí nemůžeme uvést rodiče jako věcné břemeno. Čím lze věcné břemeno nahradit? Na internetu jsem se dočetla o smlouvě o doživotním užívání, to je samozřejmost.

Nemůžeme se domoci toho, aby soused posunul plot, který zasahuje 4 m na náš pozemek. Nejdříve tvrdil, že mu to musíme dokázat. Manžel zaplatil geometra. Vše je i zaměřené /na naše náklady/, pod tíhou důkazů slíbil, že uděláme směnnou smlouvu za pozemek, který není oplocený. Čekáme téměř 2 roky (2017-2019), soused si dělá další podmínky, že nejdříve musíme sepsat sml. o věcném břemeni bezúplatnou, a to proto že si svévolně vybagroval vjezd na našem pozemku.

Mám na Vás dotaz v jaké vzdálenosti od našeho baráku může mít soused parkovací stanoviště pro 2 nákladní auta, jedná se o tatry a 2 velké bagry a navíc znečišťuje to naše ovzduší. Děkuji, Zdenka

Přes portál nabízející studentské bydlení (uniplaces) jsem si v Itálii pronajala byt v rámci svého Erasmus pobytu. Po skončení ubytování mi však nebyla vrácena kauce v hodnotě 500 E. Výše kauce byla stanovena portálem a podmínkou k započnutí pronájmu, placená majiteli na ruku, doklad o zaplacení nemám. Majitel slíbil odeslání peněz na účet, tomu se tak ale nestalo. Mám veškerou naši konverzaci, která dokládá výši kauce a údajný pokus majitele o odeslání kauce platebním příkazem, který však zadal špatně, takže peníze nikdy nepřišly.

Firma sdědila nemovitost po fyzické osobě, která měla úvěr od ČMSS na sebe. Je samozřejmé, že převzala právnická společnost v dědickém řízení i doplatek k úvěru. Dost dobře nechápu, proč ve splácení úvěru nemůže i nadále pokračovat firma, když během dědického řízení platby úvěru ČMSS přijímala od právnické firmy, přestože věděla, že majitel úvěrového účtu zemřel. Proč chtějí po ukončení dědického řízení uhradit doplatek úvěru najednou? Nikde jsem v NOZ nenašla tuto změnu, podle které dle jejich dopisu postupuje ČMSS z roku 2014.
Děkuji.