Text pojednává o průběhu trestního řízení od spáchání trestného činu přes prověřování, vyšetřování, podání obžaloby, přezkum obžaloby soudem až po hlavní líčení a uložení trestu.
1. ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NASVĚDČUJÍCÍCH TOMU, ŽE BYL SPÁCHÁN TRESTNÝ ČIN.
Orgány činné v trestním řízením se o tom, že mohl být spáchán trestný čin dozvídají různými způsoby. Může jít o výsledek jejich vlastní činnosti (během domovní prohlídky podezřelého z vraždy je objeveno větší množství drog), zprávy podané jinými státními orgány (finanční úřad upozorní na daňový únik podnikatele), či je podáno trestní oznámení na známého či neznámého pachatele.
Trestní oznámení je povinna přijmout kterákoliv služebna Policie ČR či státní zastupitelství. Každý má právo podat trestní oznámení bez ohledu na to, že ho policista případně od podání trestního stíhání odrazuje.
Oznamovatel trestného činu má právo požádat, aby byl do 30 dnů písemně vyrozuměn o tom, jak bylo jím podané trestní oznámení vyřízeno. V případě pochybností, lze doporučit, aby si oznamovatel vyžádal kopii protokolu o podání trestního oznámení nebo si nechal potvrdit jeho doručení.
2. FÁZE PROVĚŘOVÁNÍ
Orgány činné v trestním řízení (ve většině případů orgány Policie ČR pod dohledem státního zástupce), prověřují zjištěné skutečnosti, zda skutečně důvodně nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin a o kom se lze důvodně domnívat, že je pachatelem.
Každý je na výzvu orgánu povinen podat tzv. vysvětlení o trestném činu či jeho pachateli.
Odmítnout podat vysvětlení by bylo možné pouze v případě, že by tím byl vystaven riziku trestního stíhání sám vypovídající, či osoba jemu blízká. Pro fázi prověřování je typické, že se zde neprovádí důkazy mimo těch, jejichž provedení nesnese odkladu.
Trestní oznámení je povinna přijmout kterákoliv služebna Policie ČR či státní zastupitelství. Každý má právo podat trestní oznámení bez ohledu na to, že ho policista případně od podání trestního stíhání odrazuje.
Oznamovatel trestného činu má právo požádat, aby byl do 30 dnů písemně vyrozuměn o tom, jak bylo jím podané trestní oznámení vyřízeno. V případě pochybností, lze doporučit, aby si oznamovatel vyžádal kopii protokolu o podání trestního oznámení nebo si nechal potvrdit jeho doručení.
2. FÁZE PROVĚŘOVÁNÍ
Orgány činné v trestním řízení (ve většině případů orgány Policie ČR pod dohledem státního zástupce), prověřují zjištěné skutečnosti, zda skutečně důvodně nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin a o kom se lze důvodně domnívat, že je pachatelem.
Každý je na výzvu orgánu povinen podat tzv. vysvětlení o trestném činu či jeho pachateli.
Odmítnout podat vysvětlení by bylo možné pouze v případě, že by tím byl vystaven riziku trestního stíhání sám vypovídající, či osoba jemu blízká. Pro fázi prověřování je typické, že se zde neprovádí důkazy mimo těch, jejichž provedení nesnese odkladu.
3. FÁZE VYŠETŘOVÁNÍ
Pokud zjištěné skutečnosti důvodně nasvědčují tomu, že se konkrétní osoba dopustila trestného činu, je proti této osobě zahájeno trestní stíhání.
Domnělému pachateli je oznámeno, že je trestně stíhán a pro jaký čin. Následně orgány činné v trestním řízení (ve většině případů služba kriminální policie a vyšetřování pod dohledem státního zástupce) vyhledávají důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu včetně osoby pachatele a následků trestného činu.
Obhájce obviněného má právo účastnit se všech úkonů orgánů činných v trestním řízení, jejichž výsledek může být použit jako důkaz proti obviněnému.
Před skončením vyšetřování je nutné vyzvat obviněného k tomu, aby si prostudoval spis (v kterém je zaznamenán dosavadní průběh trestního řízení) a případně navrhl další důkazy.
Domnělému pachateli je oznámeno, že je trestně stíhán a pro jaký čin. Následně orgány činné v trestním řízení (ve většině případů služba kriminální policie a vyšetřování pod dohledem státního zástupce) vyhledávají důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu včetně osoby pachatele a následků trestného činu.
Obhájce obviněného má právo účastnit se všech úkonů orgánů činných v trestním řízení, jejichž výsledek může být použit jako důkaz proti obviněnému.
Před skončením vyšetřování je nutné vyzvat obviněného k tomu, aby si prostudoval spis (v kterém je zaznamenán dosavadní průběh trestního řízení) a případně navrhl další důkazy.
4. PODÁNÍ OBŽALOBY
Poté, co jsou shromážděny důkazy dostatečně prokazující skutečnosti důležité pro posouzení viny a trestu, podává státní zástupce obžalobu. Obžalobu v trestním řízení může podat toliko státní zástupce.
V českém právu není možné, aby obžalobu v trestním řízení podala „soukromá“ osoba.
V českém právu není možné, aby obžalobu v trestním řízení podala „soukromá“ osoba.
5. PŘEZKOUMÁNÍ OBŽALOBY SOUDEM
Před tím, než je nařízeno hlavní líčení, dochází k další kontrole obsahu spisu. Předseda senátu přezkoumá obžalobu, zda lze na jejím základě postavit obviněného před soud.
6. HLAVNÍ LÍČENÍ
Je ústředním stádiem trestního řízení. Obžalovaný je předvolán před soud, je přečtena obžaloba.
Vyslýchají se svědci a předkládají se důkazy prokazující vinu i nevinu obžalovaného. Poté, co jsou všechny důležité skutečnosti dostatečně objasněny, je ukončeno dokazování a státní zástupce, poškozený i obviněný pronáší tzv. závěrečné řeči. Před samotným odchodem soudu k závěrečné poradě je obžalovanému uděleno tzv. poslední slovo. Po poradě soud vynese odsuzující nebo zprošťující rozsudek.
Rozsudek je následně vypracován písemně se všemi zákonnými náležitostmi. Především vždy musí obsahovat poučení o opravných prostředcích a v zákonem stanovených případech i odůvodnění.
Výše uvedený průběh trestního řízení je krajně zjednodušený.
V každé fázi mohou nastat případy, kdy je povinnost či možnost postupovat jiným způsoben.
Vyslýchají se svědci a předkládají se důkazy prokazující vinu i nevinu obžalovaného. Poté, co jsou všechny důležité skutečnosti dostatečně objasněny, je ukončeno dokazování a státní zástupce, poškozený i obviněný pronáší tzv. závěrečné řeči. Před samotným odchodem soudu k závěrečné poradě je obžalovanému uděleno tzv. poslední slovo. Po poradě soud vynese odsuzující nebo zprošťující rozsudek.
Rozsudek je následně vypracován písemně se všemi zákonnými náležitostmi. Především vždy musí obsahovat poučení o opravných prostředcích a v zákonem stanovených případech i odůvodnění.
Výše uvedený průběh trestního řízení je krajně zjednodušený.
V každé fázi mohou nastat případy, kdy je povinnost či možnost postupovat jiným způsoben.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment